V Praze zatím nejsou žádné problémové čtvrti sociálně vyloučených

V české metropoli na rozdíl od světových trendů nevznikají žádné problémové čtvrti sociálně vyloučených lidí, které se od ostatních nějak výrazně liší.

Spíš lze zatím zdůraznit jen ty, které posilují svůj rezidenční charakter a kde lidé naopak drží pospolu a o své okolí pečují, vyplývá z ankety ČTK. "Jak ukazují výsledky mezinárodních komparativních výzkumů, zvětšování sociálních nerovností je možno pozorovat ve velkých městech prakticky ve všech vyspělých zemích," uvádí článek publikovaný na sociowebu, který vydal Sociologický ústav Akademie věd ČR. "Není důvod se domnívat, že Praha bude v tomto ohledu výjimkou," uzavírá článek.

Jednotlivé městské části si však takového trendu v hlavním městě údajně nevšimly. "V Praze 13 objektivně neexistuje žádná lokalita, kterou by bylo možno jednoznačně označit za 'vyloučenou'," uvedl mluvčí Prahy 13 Samuel Truschka. Lze prý jen říct, že na sídlišti Velká Ohrada žije relativně velký počet lidí s nižším socioekonomickým statusem. Zdůraznil také naopak movitější obyvatele v Nových Butovicích, kde je prý relativně hodně zejména ruskojazyčných cizinců. "Stavějí se tu luxusní byty, které ve velké míře kupují ruské realitní kanceláře a ruští podnikatelé," vysvětlil. Cizinci se prý v posledních letech na území městské části stěhují, trvalý pobyt jich tu má prý přes 7000. Představují 10,5 procenta obyvatel. "Lze předpokládat, že toto číslo bude i nadále narůstat," míní Truschka. Podle něj je v Praze 13 také nejmladší obyvatelstvo v Praze.

Například modřanské sídliště se naproti tomu ve srovnání s jinými částmi města údajně ničím nevymyká, demograficky zůstává stabilní, uvedl starosta Prahy 12 Petr Hána. "Praha 8 se svou skladbou obyvatelstva nijak neliší a nevybočuje od ostatních městských části v Praze," sdělila ČTK mluvčí Prahy 8 Radka Wallace. Připustila jen, že maloobchod s potravinami a rychlá občerstvení tu ovládají Vietnamci a Číňané. "Lokalita Palmovka a blízkého okolí je oblíbené místo ruskojazyčně mluvících osob, o jejich koncentraci v této části Libně není pochyb," dodala. Podle statistik ministerstva vnitra ke 30. červnu loňského roku bylo nejvíc občanů Vietnamu, kteří mají v Česku dlouhodobý nebo trvalý pobyt, hlášeno v Praze 4. Rusové žili především v Praze 5, s odstupem následovala čtvrtá, šestá, devátá a desátá městská část. Ukrajinci, kterých bylo v metropoli přes 50.000, tedy asi třikrát víc, se soustřeďovali nejčastěji v deváté, páté a čtvrté městské části, zejména na velkých sídlištích - na Chodově, Hájích, v Petrovicích, Řepích, Zličíně, ve Stodůlkách a na Černém Mostě. "V 90. letech Nusle kolem náměstí Bratří Synků působily jako určitá uzavřená komunita," řekla ČTK mluvčí Prahy 4 Žaneta Pilařová. Od té doby se ale z toho podle ní tato oblast vymanila. Naopak zdůrazňovala, jak se od ostatních částí Prahy 4 odlišuje Starý Spořilov, kde prý obyvatelé velice dbají o své okolí. "Občanské cítění je tu skutečně velmi silné, alespoň radnice to tak vnímá," řekla. Podobně například mluvčí Prahy 6 Martin Šalek referoval o Hanspaulce, kde prý nežijí jen samí boháči. "Ta čtvrť je taková kombinace Beverly Hills a starousedlíků, kteří se odtamtud nehnou," vysvětlil. V Praze 7 je podle jejího mluvčího Martina Vokuše sociální skladba vyrovnaná. "Dolní Holešovice bývaly dříve průmyslovou oblastí, jež se od konce 90. let postupně přeměnila v rezidenční čtvrť. Objevuje se zde nová architektura často využívající specifika původních industriálních staveb," řekl. Podobně zdůrazňovala rezidenční charakter Vinohrad a Nového Města starostka Prahy 2 Jana Černochová. "Po revoluci nakupovaly nemovitosti v Praze 2 zejména italské společnosti, takže tato komunita 'italských residentů' je poměrně početná," uvedla.