Definice životního a existenčního minima

Ø Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.

Ø Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby plně invalidní a u osoby starší 65 let.

Právní úprava a hlavní využití

Ø Životní a existenční minimum je stanoveno v zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

Ø Hlavní využití životního a existenčního minima je v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Životní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako sociálně ochranná veličina. Vedle životního minima je z důvodu větší motivace zaveden pro dospělé osoby v hmotné nouzi institut existenčního minima.

Náklady na bydlení

Ø Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení.

Ø Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení.

Částky životního minima v Kč za měsíc

Ø pro jednotlivce 3126

Ø pro první dospělou osobu v domácnosti 2880

Ø pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti 2600

Ø pro nezaopatřené dítě ve věku

• do 6 let 1600
• 6 až 15 let 1960
• 15 až 26 let (nezaopatřené) 2250

Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti.

Částka existenčního minima v Kč za měsíc

Ø existenční minimum 2020

Příklady životního minima různých typů domácností v Kč za měsíc

jednotlivec 3126

2 dospělí 2880 + 2 600 = 5 480

1 dospělý, 1 dítě ve věku 5 let 2 880 + 1 600 = 4 480

2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let 2 880 + 2 600 + 1 600 = 7 080

2 dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16 let 2 880 + 2 600 + 1960 + 2250 = 9690

2 dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let 2 880 + 2 600 + 1 600 + 1960 + 2250 = 11290

Společně posuzované osoby

Ø rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,

Ø manželé,

Ø rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami,

Ø jiné osoby společně užívající byt, pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby.

Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních (včetně dobrovolnické služby), zdržují mimo byt.

Započitatelné příjmy

S životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné, atd.) s výjimkou:

Ø příspěvku na bydlení a jednorázových sociálních dávek,

Ø příjmů z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu použitých k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby,

Ø náhrady škody a finančních prostředků na odstranění následků živelné pohromy,

Ø peněžní pomoci obětem trestné činnosti,

Ø sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem,

Ø podpory z prostředků nadací a občanských sdružení,

Ø stipendií,

Ø odměn za darování krve,

Ø daňového bonusu,

Ø příspěvku na péči,

Ø té části sociálního příplatku a příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů,

Ø dávek sociální péče poskytovaných ze zdravotních důvodů,

Ø zvláštního příspěvku k důchodu pro účastníky národního boje za vznik a osvobození Československa.

Valorizace životního a existenčního minima

Ø Životní a existenční minimum je zvyšováno nařízením vlády.

Ø Při zvyšování částek životního a existenčního minima se zachovává jejich reálná úroveň.

Ø Vláda je zmocněna zvyšovat částky životního a existenčního minima vždy od 1. ledna podle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud náklady na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhnou ve stanoveném rozhodném období 5 %.

Ø Částky životního a existenčního minima může vláda za mimořádných okolností zvýšit také mimo termín pravidelné valorizace.

Využití životního a existenčního minima

Ø dávky pomoci v hmotné nouzi (poskytované na základě zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi). Viz část Právní úprava a hlavní využití.

Ø dávky státní sociální podpory (poskytované na základě zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění) - zejména přídavek na dítě a sociální příplatek. Životní minimum se využívá při zjišťování nároku na tyto dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích a tvoří základ pro výpočet těchto dávek.

Ø další jako např. v soudní praxi pro stanovení alimentačních povinností, v případě exekucí pro nezabavitelné částky apod.

Informace a žádosti

Ø Informace a žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi se podávají na sociálních odborech pověřených obecních (městských) úřadů podle místa trvalého pobytu občana.

Ø Žádosti o dávky státní sociální podpory je třeba podat příslušnému úřadu státní sociální podpory podle místa trvalého pobytu občana (úřad práce, v hlavním městě Praze úřad městské části). Pracovníci těchto úřadů Vám jistě rádi poskytnou také všechny potřebné informace.