O Koncepci

Tento dokument byl zpracován s cílem a snahou o rozvoj sociálních služeb na území MČ (dále jen MČ) Praha 11 tak, aby odpovídal aktuálním požadavkům a potřebám obyvatel a zároveň byl v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Sociální služby, které jsou na MČ Praha 11 poskytovány, musí být úzce provázány se zdravotními službami, neboť se obě oblasti úzce prolínají a doplňují.

Koncepce SNS P11 je zpracována na základě závazku v programovém prohlášení Rady MČ Praha 11 z 11. 2. 2015 pro období 2014 – 2018. Koncepce SNS P11  navazuje na Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb území hlavního města Prahy na období 2016 – 2018, který byl schválen usnesením Zastupitelstva HMP č. 12/7 ze dne 17. 12. 2015 (dále jen SPRSS). Navazuje rovněž zčásti na strategický dokument Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb MČ Praha 11, který byl zpracován v listopadu 2007 společností Newton Solution Focused a.s. na zadání MČ Praha 11.  Nedílnou součástí Koncepce SNS P11 je pak Analýza potřeb občanů MČ Praha 11 se zaměřením na potřeby občanů v nepříznivé sociální situaci z prosince 2014, kterou zpracovalo Centrum pro komunitní práci střední Čechy na základě poptávky MČ Praha 11.

Koncepce by tak měla sloužit k průběžné práci s klienty sociálních a návazných služeb a k hledání cest pro zvýšení kvality jejich života. V rámci bilance potřeb se vyskytovaly i požadavky směřované vůči tzv. následným službám (např. sociální bydlení, sociální podnikání, vybavení veřejných hřišť, revitalizace veřejných prostranství, apod.), proto se Koncepce SNS P11 zčásti věnuje i těmto podnětům.

Záměry a priority v oblasti sociálních a návazných služeb, uvedené v této koncepci, nevznikaly nahodile. Odráží potřeby občanů, jejichž zástupci byli přímými aktivními účastníky přípravy této Koncepce SNS P11, a zkušenosti klientů služeb, poskytovatelů sociálních a návazných služeb a vedení MČ Praha 11.

Demografická situace na Praze 11 je, stejně jako samotné sociální služby, dynamickým jevem. Cílem Koncepce je proto nastavení takových procesů, které nebudou jen statickým návrhem, který reaguje na situaci v konkrétním čase. Koncepce má ambici nastavit takové kroky, které povedou k pravidelné aktualizaci návrhu opatření dle potřeb obyvatel MČ Praha 11. V návrhové části je proto možno nalézt soubor postupů, které zajistí pravidelnou aktualizaci informací, které jsou pro průběžnou aktualizaci Koncepce SNS P11 nezbytné.

Vznik Koncepce

Proces tvorby Koncepce SNS P11 byl iniciován programovým prohlášením Rady MČ Praha 11. Na základě tohoto zadání byly zvoleny dva komplementární přístupy:

 a) expertní zpracování

 b) participativní zpracování

 Na základě těchto dvou postupů byly vytvořeny podněty, které se následně prolnuly do společného návrhu.

Expertní zpracování

V roce 2014 vznikla „Analýza potřeb občanů MČ Praha 11“, která strukturuje problematiku sociálních služeb dle jejich typů. Participativní přístup naproti tomu pracoval s typy cílových skupin.  Tyto dva přístupy se propojily v návrhu konkrétních strategických cílů a následně z nich vycházejících opatření. Východiskem byl také Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Praha 11, který byl zpracován v listopadu 2007 společností Newton Solution Focused, a. s. Metodickou pomůckou byl i SPRSS na území HMP na ob-dobí 2016 – 2018, který byl schválen usnesením Zastupitelstva HMP č. 12/7 ze dne 17. 12. 2015. Na tvorbě dokumentu se podíleli zástupci MČ Praha 11, ke spolupráci byly vyzvány všechny politické kluby Zastupitelstva MČ Praha 11, přizváni byli členové Komise sociálně-zdravotní, členové Komise seniorů, pracovníci Odboru sociálních věcí a zdravotnictví MÚ Praha 11, organizace zaměřené na zvolené cílové skupiny a napomáhající sociálnímu rozvoji, tj. poskytovatelé sociálních služeb, stejně tak jako laická veřejnost či uživatelé sociálních služeb.

Participativní zpracování

Jednou z participativních metod je i metoda komunitního plánování. Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného života na úrovni obce i kraje a která výrazně posiluje principy zastupitelské demokracie. Charakteristickým znakem metody je důraz kladený:

• na zapojování všech osob, kterých se zpracovávaná oblast týká
• na dialog a vyjednávání
• na dosažení výsledku, který je přijat a podporován většinou účastníků.

Komunitní plánování sociálních služeb slouží k plánování odpovídající specifikům a potřebám jednotlivých občanů. Je to otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení v oblasti sociálních služeb. K plánování bylo vydáno mnoho metodických dokumentů obsahujících různý počet principů. Na základě praxe lze všechny principy zobecnit tak, že proces plánování je postaven na týmové spolupráci všech zúčastněných stran (viz princip triády). Pro generování výstupů participativní metodou byla využita metoda tzv. kolektivní inteligence: zástupci jednotlivých zájmových skupin byli náhodně rozděleni do pracovních týmů, které postupně a ve vzájemné debatě vytvářely podněty k analýze SWOT, včetně jejich prioritizace. Druhou použitou metodou byla vážená specifikace vlastních cílů konkrétních účastníků, kdy aktéři uváděli tři vlastní priority v investiční i neinvestiční oblasti. V následné debatě byla jednotlivá prioritní témata komentována a zasazena do širších souvislostí. V rámci participativních setkání byla využita metoda SWOT analýzy. Ta umožňuje shrnout a analyzovat vnitřní prostředí – tzn. silné a slabé stránky a vnější prostředí – tzn. příležitosti a ohrožení systému sociálních a návazných služeb na daném území. Silné (ang: Strengths) a slabé stránky (ang: Weaknesses) jsou ty skutečnosti, které lze přímo ovlivnit (např. typy služeb, způsob a formy jejich poskytování, apod.). Příležitosti (ang: Opportunities) a hrozby (ang: Threats) jsou ty skutečnosti, které vstupují do prostředí zvnějšku a jsou jen stěží ovlivnitelné (např. legislativa, finanční zdroje atd.) Tato analýza je důležitým podkladem pro další aktivity, zejména jednání o prioritách v rozvoji sociálních služeb, v procesu komunitního plánování sociálních služeb na území MČ Praha 11, neboť zobrazuje jakými silnými a slabými stránkami lze současný systém sociálních a návazných služeb charakterizovat, jakých vnějších příležitostí lze využít a jakým hrozbám je třeba čelit.

Závěry vycházející z Koncepce

Koncepce rozvoje sociálních a návazných služeb MČ Praha 11 na období 2016–2020  je základním rámcovým dokumentem sociální politiky, který navazuje na evropské i národní strategické dokumenty a přináší výhled na systém sociálních služeb v širším kontextu. Základní zadání tvorby Koncepce SNS P11 vychází z Programového prohlášení Rady MČ Praha 11 na roky 2014 - 2018 a byla vytvořena v průběhu roku 2016 v gesci odboru sociálních věcí a zdravotnictví Úřadu MČ Praha 11.

Tato koncepce vytváří základní rámec pro činnost velmi širokého spektra aktérů zapojených do systému sociálních služeb na Praze 11. Jedná se nejen o orgány hl. m. Prahy, poskytovatele sociálních služeb (Jihoměstská sociální a. s., neziskové organizace, ostatní typy organizací a neformální pečovatelé), ale i o samotné příjemce, tj. uživatele/klienty služeb. Tomuto rozsáhlému záběru odpovídá i početný tým podílející se na tvorbě tohoto dokumentu, a to formou participativních aktivit a expertních vstupů. 

Realizace koncepce by měla do roku 2020 naplnit souhrnný cíl: „Nastavit dlouhodobě udržitelný systém dostupných sociálních a návazných služeb a podpory neformální péče pro osoby v nepříznivé sociální situaci.“ Tento cíl je v souladu s vizí, ke které systém sociálních služeb v ČR směřuje a k jejímuž naplnění by měla tato koncepce též přispět: „V ČR existuje flexibilní síť sociálních služeb, která pomáhá řešit potřeby osob nacházejících se v nepříznivé sociální situaci a je financovaná transparentním, efektivním a spravedlivým systémem.“

Cílem MČ Praha 11 je poskytování kvalitních a dostupných sociálních a návazných služeb, které budou řešit individuální potřeby klientů sociálních služeb, popř. jejich rodinných či blízkých příslušníků. Koncepce SNS P11 identifikovala několik klíčových oblastí, které je potřeba podpořit. Zejména se to týká dostupnosti a kvality služeb, problematiky bydlení, oblasti pečujících osob a zajištění udržitelného finančního rámce. Na základě analýzy současné situace v těchto oblastech a předpokládaného vývoje vnějšího prostředí byly pro každý z těchto segmentů definovány strategické a specifické cíle, které byly následně rozpracovány do podoby opatření.

 Jako alarmující zjištění z těchto analýz je možno označit, že:

• činnost pečujících osob je dlouhodobě podceňována, byť je pro osoby závislé na péči druhých nepostradatelná.
• mzdy pracovníků působících v sociálních službách jsou nižší, než je republikový průměr, což vede k nedostatku potřebných pracovních sil.
• sociální bydlení je oblast, která přesahuje systém sociálních služeb a ve své komplexní podobě není předmětem této koncepce, ale je nutné ji vnímat jako důležitou součást celého sociálního systému.
• roste počet mladých bezdomovců a bezdomovců seniorů.
• roste počet mladých uživatelů drog
• drogová scéna na Jižním Městě je uzavřená, a tím pádem málo prozkoumaná.
• je nedostatek zdravotních služeb pro osoby závislé a bezdomovce.

Většina opatření je směrována do první poloviny platnosti koncepce, zejména v souladu s délkou aktuálního volebního období.

Klíčová opatření se věnují zajištění dostupnosti a kvality služeb, část opatření se zabývá osvětovými a vzdělávacími aktivitami. Velká pozornost je věnována též komunikaci mezi jednotlivými skupinami aktérů a jejich zapojení do procesu nastavování dlouhodobě udržitelného systému dostupných sociálních a návazných služeb a podpory neformální péče pro osoby v nepříznivé sociální situaci.

Analytická část obsahuje v přehledné podobě tabulek základní tvrdá data, ze kterých autoři vycházeli. Další podrobnější informace, které podkládají některá dílčí tvrzení uvedená v analytické části, jsou uvedeny mezi podkladovými dokumenty.

Implementační část (akční plán) je rozdělena do 6 oblastí: čtyři se týkají cílových skupin, v páté oblasti jsou shrnuta opatření, která jsou společná všem cílovým skupinám, šestá část je věnována procesu realizace Koncepce SNS P11.  V této části je počítáno s roční aktualizací koncepce na základě čtvrtletně monitorovaných výstupů. Aktualizace bude předkládána spolu s každoroční zprávou Zastupitelstvu MČ Praha 11. Do vyhodnocování plnění konkrétních opatření a návrhu jejich aktualizace budou zapojeni relevantní aktéři z oblasti sociálních a návazných služeb. 

Dne 16. listopadu 2016 byla Koncepce rozvoje sociálních a návazných služeb schválena Zastupitelstvem Městské části Praha 11.

Koncepci rozvoje sociálních a návazných služeb na území městské části Praha 11 v letech 2016 až 2020 naleznete zde: Koncepce SNS

Zároveň jsou zde zveřejněny dokumenty ze kterých Koncepce taktéž vycházela: Analýza potřeb a Demografická studie.