Na obsah stránky

ENDE
 

Z historie území dnešní Prahy 11

Znak MČi  terakota
Někdy na konci tzv. starší doby hradištní nebo v její následující střední fázi pronikli slovanští předkové Čechů z Pražské kotliny až do našeho regionu. Osady v celém regionu kolem území dnešní Prahy 11 ale byly od nového centra odděleny rozměrným Nuselským údolím. Zůstaly až do 20. století součástí převážně zemědělského zázemí hlavního města.

Základem osady Chodova byl Chodův nebo snad Hodův dvorec. První písemná zpráva o obyvatelích se hlásí k roku 1185. Připomíná zdejší sedláky - "kmety". Nejstarší archeologické nálezy z prostoru tvrze jsou datovatelné nejdříve do závěru 13. století. Středověké cesty proti pravěkým /viz  Region v pravěku/ již nemíjely dnešní centrum Prahy. Propojily se s novou křižovatkou, která nyní vznikla u brodů přes Vltavu v centrálních částech dnešního hlavního města.

Chodov snad brzy připadl blíže dosud neurčenému rodu feudálů a od něj přešel někdy před rokem 1334 do majetku řádu křižovníků Strážců božího hrobu, první již doložené vrchnosti. Stal se součástí rozsáhlých panství křižovníků v Čechách. Řád měl klášter na Zderazi (dnes v sousedství Karlova náměstí).  Části okrajových pozemků počítaných k Chodovu a v okolí náležely různým církevním institucím, včetně Vyšehradské kapituly. Postupně přecházely na křižovníky. V blízkém sousedství je roku 1326 poprvé písemně doložená vesnice Litochleby. Později náležela týmž držitelům jako Chodov.

Území dnešních Hájů příslušelo ve starší historii k Hostivaři. Malá osada Milíčov, zaniklá počátkem 18. století poblíž dodnes existujícího objektu bývalého dvora, mohla mít starší kořeny. Horní Roztyly představoval ovčín asi z konce 16. století, náležející k (zaniklým) Dolním Roztylům.

Nevelkým vesnicím na jihovýchod od Prahy dominovaly hospodářské dvory a brzy také ovčíny, náležela k nim pole a louky. Dvory existovaly na území našeho dnešního správního obvodu v Chodově, Milíčově, Hájích a v Šeberově, v Hrnčířích byly dva, další v Újezdě a také v Křeslicích, u nichž později vyrostl ještě dvůr Štít. Ovčíny byly v Horních Roztylech, v Kateřinkách a u chodovského dvora. Dvorské hospodaření bylo zaměřeno vedle obilnářství, k němuž v novověku přibylo řepařství, na chov skotu, bravu a ovcí. Představovalo hlavní zdroj příjmů vrchností a pracoviště většiny obyvatel. Skot byl vrchnostmi prodáván na maso na novoměstském Dobytčím trhu, dnešním Karlově náměstí. Za husitských válek Chodov se dvorem, tvrzí a vším ostatním přešel do držení pražských měšťanů a pak se ocital v majetku vladyckých rodů. Zpráva z roku 1471, jak Magdalena Chodovská na novoměstském Dobytčím trhu mečem bránila spolu s řezníky svoje stádo dobytka před purkrabskými žoldnéři (kteří ho měli za její provinění odehnat), je dokladem o hospodářském využití chodovského dvora.

Za třicetileté války přičlenil chodovský statek ke svým rozlehlým panstvím Jiří Vilém Michna z Vacínova. Dvůr i tvrz /O tvrzi viz zde zvláštní stránku/ byly válkou značně poškozeny, v Chodově přežilo minimum obyvatel. Významu nabýval dvůr v Šeberově, který náležel téže vrchnosti. Po několika dalších změnách v držení roku 1676 získal Chodov benediktinský klášter u sv. Mikuláše na Starém Městě pražském. Mniši přestavěli chodovský dvůr a zřídili výkonné hospodářství, neodradil je ani brzký požár. Když se ale později rozhodli pro velkorysou přestavbu svého kláštera (z níž se dodnes dochoval chrám na rohu Pařížské ulice), potřebné finance získali roku 1728 prodejem Chodova, Šeberova a okolí majiteli kunratického panství. V areálu chodovského dvora před třicetiletou válkou bylo možné najít nevelký pivovar, po 17. století zase lihovar a v 19. století kovárnu.

Po polovině 18. století stálo v Chodově a v Litochlebech mimo chodovský dvůr 18 domů různého významu a 3 pustá místa po hospodářstvích. V severním cípu katastru Chodova vyrůstal v 19. století nevelký Chodovec. Jeho vznik souvisel s neúspěšným pokusem o těžbu kamence na konci 18. století. V Litochlebech se k roku 1844 uvádí 29 domů se 173 obyvateli. Roku 1841 byl pro Chodov a Litochleby vyměřen společný katastr a Litochleby se staly osadou.

Po zrušení roboty v roce 1848 a zániku správního systému panství krátce poté vytvořily Chodov, Litochleby, Šeberov a Hrnčíře jednu politickou obec Chodov - Šeberov. V roce 1890 měla celkem 141 domů a 1 201 obyvatel. Z toho Chodov s Chodovcem 432 a Litochleby 282 obyvatel. Roku 1886 se stavěla na trase dosavadní komunikace od Prahy řádná silnice. Kolem ní vznikaly obytné a další objekty dnešní Starochodovské ulice. V roce 1908 byl Šeberov s Hrnčíři oddělen a brzy s ním byly spojeny Křeslice.

V Hájích, spjatých tehdy s Hostivaří, byl zřejmě již v 17. století zřízen hospodářský dvůr. Uvádí se lokalita Maly Hostivarz. U dvora v Hájích vyrostlo domkářské osídlení kolem (později zaniklé) ulicovité návsi, směřující od cesty kolem dvora kolmo do svahu.   

U Milíčovského dvora počátkem 18. století zanikla malá víska neznámého stáří. Její pole připadla ke dvoru, který byl v držení průhonické vrchnosti, a dílem asi rozšířila les, měnící se na panskou bažantnici. Doplnila ji soustava rybníků. Milíčovský dvůr tvoří přímou součást Prahy 11, rybníky a les se nacházejí na katastru Prahy - Újezdu.

V Hostivaři se původně nacházely kostel, škola, pošta a četnická stanice také pro obyvatele Chodova. V 2. polovině 19. století byla v Chodově otevřena skromná malotřídka, roku 1905 obec dala vystavět a otevřela vkusný objekt obecné školy. V desetiletích na přelomu 19. a 20. století vzniká spolková činnost, především hasičská jednota a Sokol.

Po roce 1918 obecní rada rozhodla, že se Chodov nezačlení do tehdy vytvářené tzv. Velké Prahy. Kunratický velkostatkář však ve dvacátých letech 20. století prodal pražské obci chodovský dvůr, k němuž náleželo 294 ha polí. Praha umožnila na části pozemků výstavbu a ostatní, včetně dvora, pronajímala. Chodov a také Háje, nyní též samostatná obec, se měnily v příměstské obce. Postupně došlo k elektrifikaci, začal tudy projíždět autobus. Přibývalo rodinných domků, číslování domů Litochleb bylo propojeno s Chodovem. Noví obyvatelé přicházeli také z různých pražských čtvrtí, z okolních obcí i ze vzdálených míst. Škola byla několikrát přistavována, v roce 1935 byla v dostavbě otevřena měšťanská škola. Zvyšoval se počet živností. V roce 1938 byl postaven Obecní dům, sokolovna a katolický kostel. Rozšiřoval se počet spolků. Oblíbená byla činnost místních divadelních ochotníků, začala i filmová promítání. Vznikla četnická stanice a v dalších letech základ budoucí pošty.

Dolní Roztyly, které stávaly v prostoru Spořilova, i hornoroztylský ovčín již v 18. století tvořily součást záběhlického panství, v 19. století připadly do katastru Záběhlic a staly se tamní osadou. Dolní Roztyly zanikly v letech 1. čs. republiky v první polovině 20 století kvůli výstavbě Spořilova, zdevastovaný neužívaný ovčín na konci století.

Období protektorátu za 2. světové války zanechalo trpké stopy a oběti. Snaha pomoci bojující Praze v květnových dnech 1945 vedla k Chodovskému povstání. V jeho průběhu, zejména 7. 5., přinesli Chodovští a lidé z okolí, kteří přišli na pomoc, velké oběti na životech. Připomíná je na tehdy zřízeném Chodovském hřbitově pietní prostor se společným hrobem obětí.

Po roce 1948 se z chodovského dvora stala farma Státního statku Praha, roku 1959 součást chodovského JZD. Od roku 1949 se obce Chodov a Háje staly součástí nově zřízeného okresu Praha - východ, ale od 1960 připadly do okresu Praha - západ. Přibývaly další rodinné domky a noví obyvatelé. Stále více obyvatel mělo zaměstnání v Praze.

V šedesátých letech vznikaly na katastrech 2 stavby celopražského významu, dálnice D1 a vodovod ze Želivky  /viz Významné stavby na území před vznikem Jižního Města/. Od 1. ledna 1968 byly obě obce začleněny do obvodu Praha 4. Dvůr a některé domy musely po roce 1971 ustoupit novým pražským páteřním komunikacim. Krátce nato začala na katastru Hájů také výstavba Jižního Města pro 80 tisíc obyvatel /viz Vznik Jižního Města /.

Jižní Město v kostce fota

ukládání fotografií pro JM v kostce
vlajky, autor: PhDr. Jiří Bartoň

vlajky

dtto
 
Znak Prahy 11, autor: PhDr. Jiří Bartoň

Znak Prahy 11

Znak podle předpisu.
 
Chodovská tvrz, autor: PhDr. Jiří Bartoň

Chodovská tvrz

Starý vstup. Nové foto celku.
 
Praha správni rozdělení, autor: PhDr. Jiří Bartoň

Praha správni rozdělení

Praha 11 v rámci Prahy
 
Lidé u nás, autor: PhDr. Jiří Bartoň

Lidé u nás

Na pouti u tvrze r. 2011
 
Logo JmMP11, autor: PhDr. Jiří Bartoň

Logo JmMP11

Logo
 
Tančící světlo , autor: PhDr. Jiří Bartoň

Tančící světlo

Hra slunce.
 
Akad. arch. Jiří Lasovský, autor: PhDr. Jiří Bartoň

Akad. arch. Jiří Lasovský

Jeden z předních projektantů Jižního Města.
 
Dny Prahy 11, autor: PhDr. Jiří Bartoň

Dny Prahy 11

Dobrá zábava a hezké počasí.
 
Jihoměstský uličník, autor: PhDr. Jiří Bartoň

Jihoměstský uličník

Jihoměstský uličník
 
Vlajky nad Jm, autor: PhDr. Jiří Bartoň

Vlajky nad Jm

ČR,P11,Pha
 
Vlajky nad JM v, autor: PhDr. Jiří Bartoň

Vlajky nad JM v

ČR, P11, Pha.
 
Růže z chodby panelového domu, autor: PhDr. Jiří Bartoň

Růže z chodby panelového domu

Růže z chodby panelového domu
 
Jablka se uchovala, autor: PhDr. Jiří Bartoň

Jablka se uchovala

Zima jim nevadí.
 
Antonie Hegerlíková, autor: PhDr. Jiří Bartoň

Antonie Hegerlíková

Herečka. Obdržela v minulých letech Cenu městské části Praha 11.
 
Sen stal se 2, autor: PhDr. Jiří Bartoň

Sen stal se 2

Titulní strana.
 
Kopie   Kopie   znak trochu wm o

Kopie Kopie znak trochu wm o

 
Znak MČi  terakota

Znak MČi terakota

 
vlajky u radnice, autor: PhDr. Jiří Bartoň

vlajky u radnice

Vlajky u radnice.
 
 
21.11.2005 18:56:03 - aktualizováno 14.8.2014 10:59:47 | přečteno 22076x | PhDr. Jiří Bartoň

Navigace

 
load