Na obsah stránky

ENDE
 

Vznik Jižního Města

Háje na leteckém pohledu, autor: PhDr. Jiří Bartoň
Ohlédnutí za dobovými záměry a za okamžiky vzniku vlastního Jižního Města, rozsahem, počtem obyvatel a dalšími parametry základu dnešní městské části Praha 11.

Městská část Praha 11, ustavená v listopadu roku 1990 pod jménem Praha - Jižní Město, nese dnešní označení od roku 1994 (viz: Jižní Město - Praha 11, vývoj správy). Jižní Město vznikalo v 2. polovině 20. století. Tehdy, v  šedesátých letech minulého století se v Praze a v jejím sousedství hledala vhodná území pro výstavbu velkých souborů domů s množstvím nutně potřebných bytů. Bytová výstavba v Praze byla příliš dlouho opomíjena. Pozornost se soustředila na převážně volné katastry Chodova a Hájů, které se ještěnacházely mimo hranice hlavního města. Směrný územní plán z roku 1964 je určoval jako jedny z nejvhodnějších z hlediska přírodních kvalit bydlení. Uvažovaný sídelní prostor měl zároveň předpoklady pro snadné zásobování elektřinou, zemním plynem a také vodou. Už se totiž připravovala tímto regionem výstavba vodovodu ze Želivky a procházela jím trasa připravované dálnice. Prostor ležel v okrajové, krajinářsky výrazné poloze. Modelace terénu a přítomnost výrazných přírodních prvků, jak tehdy situaci charakterizovali odborníci, umožňovaly vytvoření zeleného pásu okolo celého budoucího města. Přistoupeno bylo i ke vzniku Hostivařské přehradní nádrže v údolí Botiče, jejíž okolí proměnila výsadba na rekreační lesopark. Uvedené kvality stále náleží k přednostem dnes již existujícího osídlení pro asi osmdesát tisíc lidí. Mezitím ale uběhly desítky let, poznamenané hledáním, usilováním, ale i omezováním možností řešit úkol takového rozsahu, jakým byla výstavba mimořádně rozsáhlého sídelního celku.

V roce 1966 proběhla veřejná soutěž na pojetí Jižního Města, zamýšleného jako vnitřně propojený celek. Přinesla různé přístupy s řadou podnětných námětů. Vítězný návrh od J. Krásného, V. Musila, K. Ondrouška a V. Skokana, odměněný 2. cenou, uvažoval o městském celku se značnou mírou samostatnosti vůči Praze. Ceněno na něm bylo zejména začlenění do krajiny a organizace funkčních ploch. Návrh uvažoval o centru tvořeném třemi soubory v nejvyšších polohách zvlněného terénu a v jejich těžišti park, podtrhující charakter tzv. zahradního města. Autoři několika oceněných návrhů byli vyzváni k účasti v užší soutěži, v níž byly roku 1967 uděleny dvě druhé a jedna třetí cena. Následovalo vypracování dvou porovnávacích studií, na jejichž základě se stala výchozí urbanistickou bází pro konečné řešení studie, vypracovaná kolektivem Atelieru 9 ve spolupráci s doc. J. Krásným.

Podrobný územní plán Jižního Města zpracoval autorský kolektiv Jan Krásný, Jiří Lasovský a Miroslav Řihošek za autorské spolupráce J. Zeleného, J. Záruby, V. Rothbauerové, K. Poličanského, J. Kaufmana, E. Hlaváčka a Z. Burianové. Plán, schválený koncem roku 1968, vycházel z původního vítězného návrhu a využíval přírodních podmínek pro vytvoření svébytného městského útvaru, v němž by se pracoviště i prostředí k relaxaci nacházela v bezprostřední blízkosti. Kontakt přírody a zástavby byl dominantním rysem. Východně od tehdy již rozestavěné dálnice byly koncipovány tři obytné čtvrtě, označené jako soubory, jmenovitě Háje, Opatov a Litochleby. Každý byl určen pro 16,5 - 19,5 tisíc obyvatel. Další soubor Chodov byl zvažován jako doplňující. Starší a nová zástavba v něm měly prolínat při zachování menší výšky objektů. Uvažované centrum bylo umístěno kolem stanice Opatov, v dotyku tří souborů, vyjma souboru Háje, v urbanisticky nejatraktivnějším prostoru. Na soustředění obecně potřebných objektů v tomto místě měl navázat východním směrem park, zatímco druhá osa zeleně odtud směřovala na sever, kde navazovala na lesopark nad Hostivařskou přehradní nádrží a obráceným směrem mířila z centra na jih, k Milíčovskému lesu.

Následovalo ale ještě mnoho změn a úprav, vzrůstal počet uvažovaných bytů a tedy i budoucích obyvatel. Řešení obytného obvodu bylo v příštích letech rozpracováno podrobnou územní dokumentací. Hlavním architektem města se stal Jiří Lasovský, vedoucími projektanty sídlišť Jižního města I - Háje Aleš Bořkovec a Vladimír Ježek, Opatova Jaroslav Vlašánek a Eva Kunová, Litochleb Bohumil Kříž ve spolupráci s J. Hylišem, Chodova Karel Prager a uvažovaného centra Jiří Lasovský a Jaroslav Krč. Na rozloze 1200 ha bylo navrženo kolem 2000 bytových jednotek pro 73 400 až 80 000 obyvatel. Mezitím již náš region prožíval výraznou přeměnu. K přípravě rozsáhlé bytové výstavby Jižního Města tak došlo v návaznosti na stavby celopražského významu: vodovodu, dálnice a páteřních komunikací /viz o tom kapitolu Významné stavby před vznikem Jižního Města/.

První zásahy do půdy, bezprostředně související s následnou rozsáhlou výstavbou Jižního Města, provedli geologové. V březnu 1967 byla do Chodova přistavena maringotka, ubytování pro tři geology Projektového ústavu Dopravních a inženýrských staveb Praha. Na katastru i přímo v ulicích Chodova vrtali, častěji ale kopali sondy, zkoumali složení půdy pro budoucí výstavbu. Jam o základně 2 x 1,5l metru a hloubce od 2 do 6 metrů bylo podle pamětníků vyhloubeno celkem 120. Pro dosavadní obyvatele brzy jednotlivé stavby, nutné pro řešení dlouho zanedbávaných potřeb celé pražské aglomerace, splývaly. K 1. lednu 1968 byly Chodov a Háje připojeny k Praze. Prvý obytný soubor, pojmenovaný podle obce Háje, byl stavěn od roku 1973. V dnešní Mendelově ulici vyrostly první obytné domy, zprvu ale užívané pro účely vedení stavby a stavbařů. Lokální centrum Hájů v sousedství stanice metra a nad hostivařským rekreačním územím mělo od počátku vyšší společenský význam. Vyrostla zde mj. první, tzv. Modrá škola. Do těchto nových Hájů se stěhovali v roce 1976 první obyvatelé. Dne 18. června převzali dekrety první z nich, z dnešní Hviezdoslavovy ulice. Pak se již katastry Hájů a Chodova rychle zaplňovaly světle šedivými panelovými novostavbami. Obklopily a částečně prostoupily i obě obce. Vedle víceposchoďových obytných domů a některých rozlehlých bloků vyrůstaly, byť v menší míře, také řadové rodinné domy. Mezi bytové domy se postupně zakliňovaly areály škol, jeslí a školek, prodejních středisek, zdravotnických a ubytovacích zařízení, garáží atp. V roce 1979 byla zahájena komplexněji prováděná výstavba západní části - Jižního Města II.

Postupně vzniklo na rozloze 9,8 m2 (asi 1/50 Prahy, celá Praha má 496,1 km2) významné osídlení, ve kterém dnes žije přibližně 1/13 obyvatel hlavního města.

Rozsáhlá území udržované zeleně mezi zástavbou, rozšiřovaná o nové parky a aleje, navazují na přírodní zázemí s hned třemi příměstskými lesy.

Od roku 1980 k obslužnosti území přispívá prodloužení trasy metra C, označené jako C2, se čtyřmi stanicemi v regionu, široký rejstřík autobusové obslužnosti v Praze i za jejími hranicemi. Pokud by osídlení s takovým množstvím lidí bylo samostatným celkem, šlo by o solidně velké město. Jižní Město - Praha 11 je ovšem jednou z výsečí pražské sídelní aglomerace a usiluje, aby v ní tato městská část zaujímala odpovídající místo.

V Praze 11 se staví dodnes, prakticky ve všech jejích částech, nejenom vzhled městské části, ale i její vybavenost a život v ní prodělávají také mnohé další úpravy.  V kapitole o výstavbě však připomeňme, že v zástavbě městské části se zejména od druhé poloviny devadesátých let 20. století objevují architektonicky výrazné objekty, které dnes představují charakteristické pohledové prvky. Dotvářejí a doplňují dominantami bytovou jihoměstskou zástavbu. Roste počet institucí, organizací, škol a zařízenís širším dosahem, které si vybírají sídlo v Praze 11. Koncem století bylo přistoupeno k regeneraci bytových domů. Náročný a nákladný program regenerace dnes již ovlivnil rozsáhlé celky. Přispívá ke zkvalitnění bytového fondu i celkového prostředí. Pokračující výstavba probíhá již v duchu současnosti. Doplňuje se starší zástavba, hledají se řešení pro dokončení výstavby nové.

 

Viz též: J. Bartoň a kol., Kniha o Praze 11, 1998; J. Bartoň, Praha 11 na prahu 21. století, 2007

 

 

 

21.11.2005 18:01:58 - aktualizováno 15.8.2011 8:22:59 | přečteno 19605x | PhDr. Jiří Bartoň

Navigace

 
load