Na obsah stránky

ENDE

Praha 11

Oficiální internetové stránky Městské části Praha 11
Zvětšit písmo: A A A
Vyhledávání
 

Vývoj správy na území Prahy 11

Historie a současnost správy na území městské části a správního obvodu.

Městská část Praha 11, správní útvar dnes přibližně s osmdesáti tisíci obyvatel (viz Obyvatelstvo Prahy 11), byla utvořena v roce 1990 pod jménem Praha - Jižní Město. Od roku 1994 má současný název. Zahrnuje domy Jižního Města I a II, a bývalých obcí Chodova a Hájů, na jejichž katastrech se rozkládá, a území Horních Roztyl.

Z Prahy 11 je na Václavské náměstí necelých devět kilometrů (viz Poloha a rozloha Prahy 11 ). Vlak metra překonává tuto vzdálenost z centra hlavního města za dvacet minut. Kdysi se však území dnešní městské části nacházelo daleko za hranicemi metropole, ve které sídleli pouze držitelé zdejších obcí se dvory, ovčíny atd. (viz Z historie území dnešní Prahy 11 ). Chodov měl za staletí držitelů mnoho. V jeho sousedství stávaly Litochleby, které brzy vlastnili stejní majitelé. V 19. století připadly Litochleby do společného katastru jako tzv. osada. V tom samém století se utvářela i druhá osada, Chodovec. V 18. století se tato osídlení stala součástí kunratického panství. Domky Hájů vyrůstaly u tamního dvora, se kterým náležely jako osada k Hostivaři. Jižně od nich se nacházel ještě osamělý dvůr Milíčov. Hostivař od roku 1577 patřila ke statkům, hospodářsky zajišťujícím nejvyšší pražské purkrabství. Zástavbu Horních Roztyl představoval ovčín, náležející záběhlické vrchnosti.

Po roce 1848 byla Hostivař uznána jako svébytná správní (politická) obec. Pro Chodov a sousední Šeberov i jejich osady byla ve stejné době zřízena jedna správní obec Chodov - Šeberov. Roku 1909 se obce oddělily a Šeberov byl pak spojen s Křeslicemi.

Praha v roce 1920 připojovala mnoho okolních obcí. Chodov se nepřipojil a také Háje zůstaly za hranicí hlavního města republiky. Praha od kunratického velkostatkáře zakoupila chodovský dvůr,  část pozemků parcelovala na výstavbu rodinných domků, pro využití ostatního území zamýšlela další projekty. Dodatečný návrh z Chodova z roku 1934 na připojení katastru k metropoli zůstal bez odezvy. Chodov, Háje i další obce dnešního správního obvodu Praha 11 se proměňovaly v příměstské obce. Po správní stránce připadly k nejbližším okresům (dlouho k říčanskému). Pracovními příležitostmi a pod. se zvětšovala jejich návaznost na Prahu. 

Po 2. světové válce upoutaly pozornost katastry Hájů a Chodova, když hlavní město řešilo otázky dalšího rozvoje: potřeby páteřních komunikací, přísunu pitné vody,  zázemí vhodného k relaxaci i vhodných území pro výstavbu velkých souborů domů s množstvím nutně potřebných bytů. (viz Významné stavby na území před vznikem Jižního Města). V roce 1966 proběhla veřejná soutěž na pojetí Jižního Města. K 1. lednu 1968 došlo na základě zákona Národní shromáždění z 30. listopadu 1967 k rozšíření Prahy o nový věnec obcí na jejím dosavadním obvodu, včetně Hájů a Chodova.

Hlavní město Praha je podle zákona jedinou obcí, má všechny životně potřebné i čestné atributy městské obce. Územní členění státu dělí Prahu na deset obvodů. Od 1. ledna 1968 se oba naše katastry staly součástí obvodu Praha 4. V jeho rámci plnil Místní národní výbor v Chodově svěřené úkoly. V roce 1974 byl k Praze  připojen také Šeberov s katastrálním územím Kateřinky, Újezd s k. ú. Hrnčíře a Křeslice, spolu s dalšími obcemi na obvodu aglomerace.

 Od 1. září 1971 začaly  vznikat inženýrské sítě a komunikační připojení Jižního Města I (viz Vznik Jižního Města). V roce 1975 byly správní kompetence na teritoriu rozděleny. Obvodní národní výbor v Praze 4 převzal přímou správu území se zástavbou Jižním Městem, Místní národní výbor v Praze 4 - Chodově vykonával svěřené úkoly pro území s dosavadní zástavbou Chodova a Hájů). Dva roky nato již užívalo vedení stavby a stavbaři první domy, které vyrostly v dnešní Mendelově ulici. V roce 1976 se do nových Hájů stěhovali první obyvatelé. Území Jižního Města I se postupně zaplňovalo panelovými novostavbami, vznikly nové celky Opatov a Litochleby (poslední symbolicky navazuje na předchozí vesnickou zástavbu) a došlo k proměně části Chodova. Za stále pokračující výstavby se nastěhovalo do sotva dokončovaných domů Jižního Města I několik desítek tisíc obyvatel. Mezitím začala roku 1979 západně od tělesa dálnice výstavba Jižního Města II, a to od jihu k severu. Do roku 1985 byl dokončen a obydlen základ jeho jižní části kolem Jírovcova náměstí, výstavba pokračovala v Horních Roztylech. Pro nový celek Jižního Města (I. i II.) byl v roce 1987 ustanoven Místní národní výbor v Praze 4, Jižním Městě - Chodově se sídlem v dnešním objektu radnice v Ocelíkově ulici v Hájích.

V roce 1990 hlavní město přistoupilo k vytvoření městských částí, kterým byly Statutem hl. m. Prahy svěřeny některé pravomoci obecní samosprávy a správy, práva, povinnosti i závazky. Obvod Praha 4 vymezují městské části Praha 4, Praha 11, Praha 12, Praha - Kunratice, Praha - Libuš, Praha - Šeberov a Praha - Újezd.

Naše městská část, ustavená dnem voleb 24. listopadu 1990 jako Praha - Jižní Město,  představuje území o celkové rozloze 979 hektarů. V důsledku předchozí rozsáhlé bytové zástavby náleží mezi dvacet dva nejlidnatějších. V roce 1994 získala vlastní atributy, znak a vlajku (viz Symboly Prahy 11 ). Změnou Statutu hl. m. Prahy, provedenou usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy č. 41/14 z 23. června 1994, se Městská část Praha - Jižní Město stala dnem 18. listopadu téhož roku Městskou částí Praha 11. Podle zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze byly 12. listopadu 2000 změněny názvy rady, zastupitelstva a místního úřadu na Zastupitelstvo městské části Praha 11, Rada MČ Praha 11 a Úřad MČ Praha 11.

Ve funkci starostů naší městské části působili Jiří Čumpelík, od ledna 1992 Ing. Jiří Horký, v letech 1994 - 2002 Ing. Petr Jirava, v letech 2002 - 2006 Marta Šorfová, od voleb 20. - 21. listopadu 2006 Mgr. Dalibor Mlejnský a od 10.listopadu 2014 Ing. Jiří Štyler.

Úřad městské části Praha 11 je jedním z těch, které byly v hlavním městě Praze zařazeny do systému výkonu samostatné působnosti a výkonu přenesené působnosti. Zajišťuje je ve správním obvodu tvořeném územím čtyř městských částí: Praha 11, Praha - Šeberov, Praha - Újezd a Praha - Křeslice. Úřad je umístěn na radnici v Ocelíkově ulici a v dalších objektech v ulicích Vidimově a Nad Opatovem. Úřední deska je umístěna v Hájích na pěší (pochozí) zóně před východním vstupem do stanice metra.

Informační kanceláře se nacházejí v radnici v Hájích v Ocelíkově ulici, v Jižním Městě I ještě ve finančním úřadu v Hájích na ulici Opatovské, dále v Jižním Městě II v poliklinice v Šustově ulici. 

 

1.4.2011 11:59:43 - aktualizováno 8.12.2014 9:57:08 | přečteno 9375x | PhDr. Jiří Bartoň

Navigace

 
load