Na obsah stránky

ENDE

Praha 11

Oficiální internetové stránky Městské části Praha 11
Zvětšit písmo: A A A
Vyhledávání
 

Je to již 100 roků

Sen stal se 2, autor: PhDr. Jiří Bartoň

Svět si připomíná, že v závěru července 1914 propukla 1. světová válka. Předcházel jí 28. června proslulý atentát v Sarajevu. Městská část Praha 11 k výročí atentátu uctila oběti války pietním aktem u Památníku svobody. Vydala také pod názvem Sen stal se skutkem soubor dobových textů ze správního obvodu Praha 11, ilustrujících dopad doby těsně před vznikem našeho samostaného státu na tehdejší obyvatele. Publikaci lze získat v informačních střediscích Prahy 11.

Publikace je k dispozici omezené množství kusů.

K obsahu:
Vzniku Československé republiky, novodobého státu Čechů a Slováků na podzim roku 1918 předcházel dlouhý vývoj s mnoha peripetiemi. Bezprostředním katalyzátorem se však stala 1. světová válka. Povinně se jí zúčastnila velká část mužů ze zemí tehdejšího Rakouského císařství, tedy i muži z Chodova, Hájů a z dalších obcí dnešního správního obvodu Praha 11. Mnozí Češi tam zahynuli, jiní si odnesli trvalá zranění a nemoci. Trpěli i lidé v zázemí, tedy v našich zemích. Publikace Sen stal se skutkem přibližuje život v našem regionu v letech kolem 1. světové války a v jejím průběhu, zahynulé občany a památníky na válku, které poté vznikly.
Záminkou k vyhlášení války se stal atentát v Sarajevu, provedený 28. června 1914. Zahynuli při něm následník rakouského císařského trůnu a jeho manželka. Ve dnech předcházejících atentátu se konal v Brně - Králově Poli sokolský slet s účastníky z českých zemí. Mezi cíle sletu náleželo i "osvěžit" tamní poměry. Pro Prahu 11 je památné, že se zúčastnilo také pět mužů - sokolů z Chodova. Brněnské zněmčené úřady ale využily sarajevského atentátu k předčasnému ukončení nevítaného sletu. Chodovští netajili velké zklamání, protože se dlouho připravovali a těšili. Netušili ovšem, stejně jako naprostá většina Čechů, co bude následovat...Takovéto a podobné informace přináší publikace Sen stal se skutkem, s podtitulem Region Prahy 11 v 1. světové válce a při vzniku samostatného státu. (Vlastní titul je výňatkem z preambule prvního zákona nově vzniklého Československa z října 1918.) Publikace tak činí na základě dobových dokumentů a kronik, obecních i školních, často formou přímých citací. Obsahuje také četné dobové ilustrace. Přiložený výčet pramenů a literatury je pro další zájemce už po léta východiskem k poznání našeho regionu v této fázi historie.

Rámcový přehled událostí v Praze a v regionu, předcházejících atentátu, a z prvních dnů války, sestavený z obsahu publikace a z literatury, tam uvedené:

21. 3. 1909  Pražské policejní ředitelství zakázalo pořádání protiválečných schůzí.
1911 - 1914 Postaven most Františka Ferdinanda d'Este.
1912 Na Václavské náměstí umístěn Myslbekův pomník knížete Václava.
26. 3. 1913 Po dlouhých českých i německých obstrukcích rozpuštěn český zemský sněm a nahrazen správní komisí; velké protirakouské demonstrace v Praze.
28. 7. 1914 Rakousko - Uhersko vyhlásilo válku Srbsku.
26. 7. Vyhlášena částečná mobilizace.
30. 7. Vyhlášena všeobecná mobilizace.
  1.12.  V pražské posádce došlo k prvním projevům vzpoury proti transportům na frontu.
Březen 1915  Vznikl zárodek tajné podpory českého zahraničního odboje.
21.  5. Zahájeno zatýkání předních českých politiků pro "velezradu".
  6.  7.  Na Staroměstském náměstí byl odhalen pomník M. Jana Husa od L. Šalouna.
11. 11. 1916 Zástupci českých politických stran dohodli ustavení poslaneckého Českého svazu a Národního výboru s oficiálně prorakousky loajálním programem.
31. 1. 1917 Loajální prorakouské prohlášení Českého svazu snížilo význam nóty států Dohody, která zahrnula mezi válečné cíle osvobození Čechů a Slováků.
17.   5. 1917 V Praze byl zveřejněn manifest 222 českých spisovatelů a vědců, odsuzující politiku Českého svazu.
22. - 23. 1917 Tzv. hladové demonstrace v Praze. 4. 6. Petice pražských kovodělníků žádala české poslance říšské rady, aby se domáhali zřízení českého státu.
  6. 1. 1918 Generální sněm českých říšských a zemských poslanců v Obecním domě přijal Tříkrálovou deklaraci a v ní žádal samostatný československý stát.      13. 4. Spisovatel A. Jirásek pronesl na shromáždění představitelů českého veřejného života v Obecním domě přísahu. Zavazovala vytrvat v boji za samostatnost. 1. 5. Manifestace pražských dělníků vznáší i požadavky české samostatnosti.
16. - 17. 5. Oslavy 50. položení základního kamene k Národnímu divadlu se změnily v demonstraci za právo na sebeurčení.
13. 7. Z porady zástupců českých politických stran vzniká Národní výbor, sestavený v proporcích podle výsledků voleb z r. 1911. 14. 10. Demonstraci proti katastrofické zásobovací situaci a vývozu potravin, spojenou s pokusem o generální stávku, vyvolala Socialistická rada, ustavená jako jednotící činitel sociálních demokratů a českých socialistů. 18. 19. Socialistická rada uznala podřízenost Národnímu výboru.
28. 10. Oznámení, že Rakousko - Uhersko přijalo mírové podmínky Dohody, vyústilo v celé Praze ve spontánní mítinky, proklamující československou státní samostatnost.
29. 10. Jednání Národního výboru s místodržícím Coudenhovem o převzetí moci.
30. 10. Kapitulace zemského velitelství rakouských vojsk v Praze.
3. 11. Při návratu z manifestace na Bílé hoře byl stržen Mariánský sloup na Staroměstském náměstí.
13. 11. Sbor obecních starších v Praze byl rozpuštěn a nahrazen jmenovaným správním sborem podle výsledků voleb v r. 1911.
14. 11.Národní shromáždění, vzniklé z Národního výboru, se sešlo v zemské sněmovně (dnes Poslanecká sněmovna). Vyhlásilo sesazení habsbursko - lotrinské dynastie, demokratickou Československou republiku. Zvolilo prezidentem T. G. Masaryka
a předsedou vlády K. Kramáře.
21. 11. Národnímu shromáždění byl předložen návrh zákona na vytvoření Velké Prahy.
19. 12. Uzákoněna osmihodinová pracovní doba.
21. 12. V Praze byl slavnostně přivítán prezident T. G. Masaryk.
15. 6. 1919 Volby do obecních zastupitelstev.
1920 Most Františka Ferdinanda d'Este přejmenován na Mánesův.
6. 2. 1920 Vydán zákon o vytvoření Velké Prahy.
29. 2. 1920 Praha prohlášena hlavním městem ČSR, sídlem prezidenta a ústředních orgánů.

Několik úryvků z dobových textů z našeho regionu:

Dne 28. června byl při prohlídce města Sarajeva úkladně zavražděn následník trůnu J. c. V. arcivévoda František Ferdinand de Este a jeho choť p. Žofie vévodkyně z Hohenburku. (Kronika školy chodovské)
Nařízeno zvonit hodinu hrany a uspořádat rekviem. Uskutečnilo se v Hostivaři a ve filiálním kostele v Záběhlicích. Zúčastnilo se hodně lidí. (Pamětní kniha hostivařské farnosti)
Zdejší lidé pana arcivévodu i jeho choť velmi dobře znali z jejich každoročních návštěv v Průhonicích a proto tím více jich želeli. (Kronika školy v Šeberově)
Školní rok ukončen dne 15. července 1914 službami božími, po nichž zapěna rakouská hymna a pak rozdány dětem po náležitém napomenutí školní zprávy a sešity. (Kronika školy chodovské)
Dekorace na slavnost (chodovských hasičů, pozn. JB). Př. Novák Mir. dal návrh na postavení tří slávobran v obci naší, což jednohlasně přijato. Chvoj na ověnčení a dekoraci obstará př. Fr. Černý. O tuto dožádán budiž p. baron Korb z Veidenheimu. Na návrh př. Brycha st. má se požádati správa pivovaru v Popovicích o 6 kusů stožárů. Návrh na postavení tribuny na cvičišti př. Fr. Černým schválen. Hudba. Na neděli dne 26.7. pozván bude pan Kotek k vyjednavání.Podrobnosti... /Zaslouží si zde uvedení při vhodné příležitostzi zvlášť. J.B./ (Z Protokolu Sboru dobrovolných hasičů v Chodově, zápis o schůzi 21. 7. 1914)
V neděli dne 26. července 1914 vypovědělo Rakousko - Uhersko válku Srbsku a v týž den vyhlášena mobilizace. (Kronika školy chodovské) O pouti na sv. Annu 1914 byli připraveni hudebníci ku hraní, když asi o 2 hod. odpolední přišel telegram od okresního hejtmanství ohledně mobilizace. Tancechtivé obecenstvo se rozběhlo a vojnou povinní se chystali na cestu. Večer kolem 9 hodiny přijel z hejtmanství pan rada Košťál s vyhláškami, týkajícími se stanovení ročníků, které mají narukovat. Vojnou povinní v pořádku a klidně odešli. Druhý den přišlo nařízení přehlídky evidenčních koní, ale byl vzat pro vojenskou službu jen kůň E. Hanke z č. 2, který byl na jaře před válkou zanesen co evidenční (odveden). Vyplaceno zaň 1050,- Kč. Za tu sumu byl koupen na jaře před 5 lety v Benešově.
V týdnu přišlo nařízení, aby tehdejší Křeslice a Újezd s Kateřinkami poslaly úhrnem 7 párů koní s postrojem k vozatajstvu. Tím byla obec na koně tak vyčerpaná, že zbylo rolníkům pouze po jednom koni a u velkostatku vůbec žádné. To byl začátek. (Pamětní kniha obce Křeslic)
V neděli 26. července v pět ráno byla vyhlášena všeobecná mobilizace mužů do třiceti sedmi let. Nastalo všeobecné vzrušení. Ráno 27. po tklivém rozloučení s rodinami a známými ubírali se vojínové ku Praze, provázeni známými... (Kronika školy v Šeberově)
Od 27. července do 5. srpna ubytováno vojsko od vozatajstva v naší škole, odkudž bylo do boje vypraveno. Z vypovězení války Srbsku povstala evropská válka. (Kronika školy chodovské)


26.6.2014 10:39:01 - aktualizováno 15.10.2014 8:54:05 | přečteno 4443x | PhDr. Jiří Bartoň

Navigace

 
load