Území dnešní městské části Praha 11 bylo na základě zákona č. 111 z 30. 11. 1967  připojeno k 1. lednu 1968 k hlavnímu městu. Začleněno bylo do obvodu Praha 4 a začaly ho protínat velké stavby: dálnice D1 a vodovod pro Prahu ze Želivky. Trasa dálnice a navazující pražské magistrály prošla Chodovcem, zástavbu Chodova ale obešla západním směrem. Vznikaly další komunikace, propojující hlavní město se vznikající dálnicí. Ulice Ke Stáčírně, tradiční spojnice Chodova s Hostivaří, byla v Chodově napřímena na úkor existující zástavby a vedena na nový velký kruhový objezd, dnes známý jako Litochlebské náměstí. K objezdu byla od Spořilova stavěna zcela nová široká komunikace, dnes známá jako Türkova ulice. Její výstavbě musel ustoupit rozlehlý hospodářský dvůr s objekty v sousedství, domky na trase a v její blízkosti. V Chodově tehdy končila staletá zemědělská činnost, jejímž byl dvůr vždy centrem.

Téměř kruhovitý obytný objekt o průměru dvaatřiceti metrů ve dvoře byl částečně obydlený, ale chátral. V Chodově ho pro jeho tvar s oblibou, ale nepřesně, nazývali Rotunda. Vědělo se však, že kdysi šlo o zámeček kunratické vrchnosti s tradicí místní středověké tvrze. Další osudy objektu v prostoru zaniklého dvora se zdály docela na vážkách. Byl však již v dobách příprav stavebních proměn regionu zapsán na konci roku 1965 do státního seznamu nemovitých kulturních památek jako Chodovská tvrz a dostal rejstříkové číslo. Po připojení území k Praze byla památka předána pražským památkářům a přeevidována. Výstavba pražské spojovací komunikace k dálnici, dnes ulice Türkovy, si v roce 1970 vynutila upuštění od památkové ochrany hospodářských budov u Chodovské tvrze, které byly zbořeny. Zdál se proto nejistý i osud obytného objektu. V něm a kolem něj byl v letech 1971 – 1973 prováděn V. Humlem archeologický průzkum. Souběžně také probíhalo stavebně historické zhodnocení. Vznikaly náměty architektů na možné budoucí využití objektu, nyní již trvale označovaného jako tvrz. V roce 1985 se začínala rekonstrukce.

Základní stavební rekonstrukce dnešního Kulturního střediska Chodovská tvrz zajistila objektu během čtyř roků vodovod, dešťovou a splaškovou kanalizaci, elektroinstalaci, plynové ústřední topení, teplovzdušné vytápění i sociální zařízení. Umožnila využívat objekt pro kulturní účely. V následujících desetiletích až do dneška prodělala tvrz řadu dalších závažných proměn od střechy po rekonstruovaný náznak příkopu, obklopily ji rozsáhlé parky. Na konci osmdesátých let minulého století tvrz v přízemí nabízela výstavní síň a koncertní síň na komorní koncerty. V horním podlaží se nacházela obřadní síň s varhanami, místnost obřadníků a místnost svatebčanů, dále klubovny pro jazykovou a hudební činnost všech generací. K dispozici byla v objektu pokladna, občerstvení a nevelká bytová jednotka kustoda. Nádvoří bylo úpravou jakoby předurčeno pro dnešní letní hudební festivaly.

V posledních letech došlo na sever od tvrze k rozsáhlým úpravám a ke vzniku nové části parku. Celý parkový prostor se zelení, s tvrzí a s dalšími objekty má reálnou perspektivu stát se ještě více přitažlivým centrem oddechu i kultury v Praze 11.  

Jiří Bartoň