Na obsah stránky

ENDE

Praha 11

Oficiální internetové stránky Městské části Praha 11
Zvětšit písmo: A A A
Vyhledávání
 

Přírodní rámec městské části

Uvnitř i vně, autor: PhDr. Jiří Bartoň
V ulicích Prahy 11 lze spatřit kultivovanou zeleň, vysazovanou a udržovanou podle záměrů a nákladem úřadu městské části. K ní se druží četné úpravné předzahrádky a mnoho balkónů i oken, které svědčí o péči svých majitelů a držitelů. Pokud se týká přírodního zázemí v hranicích městské části, navazuje na Horní Roztyly díl Michelského lesa a na Háje část zeleně na levém břehu Botiče u Hostivařské přehradní nádrže. V rámci správního obvodu Praha 11 se nachází na území Prahy Újezda Milíčovský vrch a Milíčovský les, dále tudy prochází a pokračuje na území Prahy Křeslic údolí Botiče. Obyvatelé Prahy 11 využívají také Hostivařský rekreační les, náležející k poměrně vzdálené zástavbě Prahy 15, další díl Michelského lesa, který se rozkládá v městské části Praha 4, a Kunratický les, ležící na katastru Prahy Kunratic. Všechny zmiňované lesy přímo navazují na domovní zástavbu naší městské části.

Relief krajiny a jeho skladba

Výchozím tvarem Pražské plošiny je třetihorní parovina s poměrně malými výškovými rozdíly.Předprvohorní uloženiny vystupují na povrch vzácně, jediným místem v regionu je vrch Háj. Doklady o bohatém životě v moři v období staroprvohor byly nalezeny při hloubení metra mezi nedalekým Spořilovem a Kačerovem. Jde o zkameněliny spodnoordovického stáří, představující ocasní štíty největšího českého trilobita.

Povrch regionu tvoří převážně písčité a jílovito - hlinité náplavy. Před výstavbou sídlištní aglomerace Jižního Města byly kryté vrstvou ornice. Pod svrchními vrstvami se nachází většinou jíl. Skalní podklad představuje svrchní proterozoikum štěchovické skupiny. Jde o prachovité, písečné až křemité břidlice s výskytem drob a břidlic.

Terén znenáhla přechází v táhlý, nepříliš výrazný hřbet. Prostírá se od břehů Botiče západním směrem až do Kunratického lesa, kde je ohraničen údolím Kunratického potoka. Vrch Háj v sousedství hotelu Opatov dosahuje 317 m n.m. Vyšší Chodová měří 319 m n.m. Nachází se jihozápadně od trasy dálnice v prostoru Jižního Města II. Dnes však pozornost poutá spíše nedaleký vrcholek uměle navezeného návrší. Stával na něm i altán. Před okrajem Milíčovského lesa také vyrostla rozsáhlá deponie výkopového materiálu ze stavby trasy C metra. Nyní je označována jako Milíčovský vrch. Příjemně se zelená, porosty na něm vzrůstají a cesty zvou k rekreačním sportům a vycházkám.

Území Prahy 11 tvoří v rámci Poberounské soustavy součást Pražské plošiny. Na jihozápadě se nacházejí poměrně blízko od regionu - v sousedství Hořovické brázdy na soutoku Berounky s Vltavou - počátky Brdské vrchoviny. Jihovýchodním směrem přechází Pražská plošina asi po deseti kilometrech do Středočeské pahorkatiny, bezprostředně pak do Benešovské pahorkatiny.

Vodní toky

Prostor Jižního Města, vlastně celý region je odvodňován do Vltavy. Území regionu, s mírným sklonem jedné části k severu a druhé k jihu, se vzhledem k neprostupnému podloží vždy vyznačovalo hladinou podzemní vody velmi blízko pod povrchem terénu. Obdobná situace je na katastru Šeberova a Újezda, sousedních městských částí. Přestože doplňování vodních zásob je závislé pouze na množství srážek, stalo se území pramennou a infiltrační oblastí několika drobných zdrojnic. Úroveň spodní vody ve vlastním Jižním Městě a v nejbližším okolí však výrazně ovlivnila rozsáhlá výstavba.

Vodoteče na území regionu se již dostaly do zajetí betonu a v mnoha částech se skryly pod zem: tok, který z východní strany míjí chodovskou tvrz a nese dále na své pouti k Botiči jméno Košíkovský potok, i zdrojnice v severním sousedství původních Hájů.

Páteří drobných vodních toků v regionu je potok Botič, přes jeho vcelku symbolický dotyk s Prahou 11. Pramení poblíž Křížkového Újezdce. Od Kocandy prochází Průhonickým parkem, u Újezda vstupuje na území Prahy, pokračuje přes Křeslice, Petrovice, Hostivař a další městské části. Svoji pouť končí pod Vyšehradem ve vodách Vltavy. Celý Botič má délku 33,5 km a vzniklo na něm sedm rybníků. Plocha povodí představuje 134,8 km2 a průměrný průtok u ústí činí 0,44 m3. Na území Prahy z délky toku připadá 21 km.

Vzhled Botiče v dohledu z Jižního Města výrazně změnila vodní nádrž zvaná Hostivařská, ležící již na sousedním katastru. Základem údolní Hostivařské přehrady, v terénu vytvořené v letech 1959 - 1963, je sypaná hráz, vysoká 16 m a v koruně dlouhá 110 m. Jezero, napouštěné v následujícím roce, dosahuje rozlohu až 53 ha. Maximální hloubka jezera činí 12 m, délka vzdutí Botiče představuje 2, 6 km. Stálý objem zadržené vody je 1, 34 milionu m3, při maximálním stavu pojme přes 2 milióny krychlových metrů vody.

Těsně za jižní hranicí Jižního Města protéká drobný Milíčovský potok. Nedaleko od Milíčovského dvora, již na katastru Újezda, na něm vyrostla menší rybniční soustava. Od západu k východu jsou to rybníky Milíčovský (dříve Nový), Kančík, Homolka a Vrah. Milíčovský rybník je největší (3, 24 ha). Nyní jsou některé rybníky využívány hospodářsky. Ve východním sousedství rybníka s nepoetickým pojmenováním Vrah byla zřízena sedimentační nádrž vody z dešťové kanalizace, přitékající do Milíčovského potoka z přilehlé části Jižního Města. Místními patrioty byla pokřtěna jménem Šáteček či Šátek.

Skutečnost, že povrch regionu se nachází nad rovinou 250 m n.m., umožňuje obyvatelům Prahy 11 žít mimo dosah většiny inverzí, vyskytujících se v nižších polohách pražské aglomerace. V důsledku převládajících západních větrů s průměrnou rychlostí 3,3 m/s dochází k dobrému provětrávání území. Nízké inverze, které za špatných rozptylových podmínek zasahují přízemní vrstvu do 25 m nad terénem, se tak objevují pouze v malém procentu, převážně v nočním období a v brzkých ranních hodinách. Mírně teplé území, jak lze z hlediska klimatu region charakterizovat, tak představuje příhodnou sídelní oblast.

Rostlinstvo

Od Modřan přes Kunratice na Jižní Město probíhá hranice dvou oblastí zeměpisného rozšíření rostlin České republiky. Na sever se nachází území výskytu teplomilné vegetace a květeny, na jih se rozkládá oblast rozšíření opadavého listnatého lesa mírného pásma a vůbec rostlin vyžadujících střední vlhkost půdy a vzduchu, nacházející se v nadmořských výškách 300 - 350 metrů.

Severně ležící krajina je převážně bezlesá, zemědělsky intezivně obdělávaná. Zachovaly se v ní zbytky stepí s řadou druhů rostlin kontinentálního i středomořského původu. Nevelké lesy tvoří charakteristická teplomilná doubrava s dubem šipákem. Na území Prahy 11 a v jejím sousedství květena typická pro tuto oblast doznívá, teplomilná doubrava zde není vytvořena v typické formě. Na břidlicích svahů Kunratického lesa (včetně části zvané Michelský les), který tvoří areál zeleně o ploše 284 ha, tak roste zakrslá doubrava spolu s teplomilnými druhy jako je dřín, třemdava bílá, tolita lékařská nebo kokořík vonný.

K trvalému odlesnění jižních oblastí došlo teprve během středověku. Charakteristické jsou habrové a lipové doubravy, částečně zachované v Kunratickém a Milíčovském lese, dále borové a jedlové doubravy, ve vyšších polohách bučiny. Typická jsou rybniční společenstva a různé typy luk. Habrové a lipové doubravy jsou druhově bohaté, obsahují řadu teplomilných druhů rostlin. V Kunratickém a Michelském lese se v acidofilní doubravě nacházejí již i chladomilnější druhy. Rostou tam ovšem také smrkové monokultury, borovice, v menším množství jedle i různé druhy listnatých stromů. V Milíčovském lese o rozloze 76 ha jsou v prameništních oblastech zachovány olšiny s výskytem ostřice oddálené. Rybniční společenstva a vlhké louky jsou na katastru Újezda, Hrnčíř a Šeberova.

Většinu vlastního území Prahy 11 stačilo intenzivní zemědělské využívání půdy zbavit původního porostu již v minulých staletích. Na nezastavěných a zemědělsky nebo zahradnicky nevyužívaných místech poblíž potoků se lze setkat pouze s druhotným zalesněním smrkem, modřínem, borovicí a akátem, výjimečně s jasany a duby.

Rozměrné plochy v okolí i mezi objekty Jižního Města nesou zeleň, postupně uměle vysázenou v souvislosti s jeho výstavbou.

Hostivařský lesopark

Zalesněná Horka za severní hranicí Prahy 11, na severovýchod od Hájů směrem k ploše vodní nádrže, mezi ulicí Mírového hnutí a Košíkovským potokem, a starší porost kolem Botiče na území Prahy 15 propojuje do jednoho celku rekreační Hostivařský lesopark. Příjemný rekreační les, byl od roku 1959 uměle vysazen na celkové ploše 185 ha na obou stranách vodní nádrže Hostivař. Druhá část lesoparku se rozkládá nad pravým břehem přehrady.

Milíčovský vrch

Zelený a částečně zalesněný vrch mezi Jižním Městem a severním okrajem Milíčovského lesa, na území Prahy - Újezda, dostal jméno Milíčovský vrch. Jde o příjemné místo pro relaxaci a vyhlídky do kraje, jedno z východisek do Milíčovského lesa. Vznikl cílevědomou úpravou deponie výkopového materiálu.

Zelené plochy a porost v ulicích a na náměstích

Zeleň s uměle vysazeným porostem se nachází v Jižním Městě na četných a rozlehlých plochách. Výsadba je promyšlená. Pečováno je o dochované staré stromy (oáza jasanů kolem bývalé okresní silnice v ulici Starochodovská, hrušeň mezi OC Chodov a ulicí u Kunratického lesa, lípy na Švandrlíkově náměstí a Litochlebském náměstí aj.). Druhová skladba porostů je sledována a vysazených stromů stále přibývá. Plochy parků jsou cílevědomě upravovány, vznikají i parky nové a nové aleje. Zvláštní postavení má rozlehlý Centrální park, místo mnoha aktivit.

Zvířena

Přes městský charakter regionu nelze přehlédnout ani zvířenu, vyskytující se v nejbližším okolí i v něm samém.

Zaujme zejména obyvatelstvo souborů rybníků kolem Kunratic, Šeberova, Hrnčíř a Milíčova. Druhová skladba ryb je téměř zcela umělá, pestrý rejstřík ptačí i savčí zvířeny břehů a pobřežních prostorů je však z většiny přirozený. Z vodních ptáků se zde mimo běžné kachny březňačky pravidelně zdržují a hnízdí lysky, polák chocholačka, slipka zelenonohá, objevuje se čáp a na přeletu labutě. V hrázích někde žijí ondatry. Vyskytují se obojživelníci, řada druhů žab včetně rosničky a kuňky, slepýš obecný a užovka obojková. Bohatá a druhově zajímavá je i fauna bezobratlých, zejména hmyzu. V sousedících lesích žijí z obratlovců běžné lovné druhy jako je srnec, zajíc, bažant a koroptev, ale také jezevec a liška. Vysazen je muflon. Z dravých ptáků káně lesní, poštolka, některé sovy jako puštík a sýček. Objevuje se datel černý, strakapúd velký a žluna zelená. Listnaté lesy jsou také vhodným prostředím pro zajímavé druhy hmyzu.

Na zelených plochách mezi zástavbou se lze - mimo domácí mazlíčky - občas překvapivě setkat se zatoulaným zajícem nebo bažantem. Mezi běžným ptactvem ulic Prahy přibylo v regionu v posledních desetiletích strak, zvláštní ohledy jsou věnovány rorýsům, obývajícím podstřešní meziprostory domů.

Chráněná území ve správním obvodu a v blízkém sousedství a solitéry v nich

Milíčovský les a rybníky - přírodní památka (Městská část Praha - Újezd)

Komplex lesa s přilehlými rybníky bezprostředně navazuje na území Prahy 11 a souvisí se sídelním územím Kateřinky v městské části Praha - Újezd. Je to ukázka lesa Říčanské plošiny s dubem, habrem, lípou i olší, s hájovým ptactvem, vzácným hmyzem a zajímavými rostlinami. Ze vzácnějších a přesto více známých druhů bezobratlých je tam možno zastihnout třeba roháče a krajníka hnědého. Vyskytují se také rybniční společenstva a různé typy luk. Rybníky jsou hnízdišti vodního ptactva. Pravidelně tam hnízdí labuť velká, potápka malá, slípka zelenonohá, kulík říční, polák chocholačka aj. Při tahu se zde zastavují i tak vzácní ptáci jako jespáci a vodouši.

Král dubů, též Otec dubů v Milíčovském lese. Výrazný solitér s rozdvojeným kmenem za hrází rybníka Homolky.

Kateřinský smrk. Mohutný jehličnan v Milíčovském lese, poněkud skrytý ostatním porostem.

Hrnčířské louky - přírodní památka (Městská část Praha - Šeberov)

Komplex pěti rybníků mezi Šeberovem a Hrnčíři, s pobřežními společenstvy a vlhkými loukami. Naleziště mokřadních rostlin a hnízdiště vodního ptactva.

Meandry Botiče - přírodní památka (Městská část Praha 15)

Půvabné meandry Botiče pod přehradou s úzkým pruhem pobřeží kolem toku a s rozlehlým mokřadním stanovištěm pod přehradu.

Údolí Kunratického potoka - přírodní památka (Městská část Praha - Kunratice)

Součást Kunratického lesa. Díky zájmu krále Václava IV. byl les po staletí královskou oborou, občas loveckým revírem, a chráněn.

Hraniční dub, dříve v místě někdy zvaný Žižkův dub, státem chráněný strom na nároží ulic U Kunratického lesa a Petýrkova. Tyčí se na nároží Kunratického lesa, k němuž náleží.

Stará hruška, ošetřený solitér z okraje bývalých chodovských polí, dnes u pěší komunikace z OC Chodov k ulici U Kunratického lesa.

V dnešní městské části na fotografiích

Fotografie připomínají jak zeleň v ulicích a v předzahrádkách, tak sousední příměstské lesy - Michelský, Kunratický, Milíčovský a Hostivařský lesopark. Část Michelského lesa je naše, tři další bezprostředně navazují na domovní zástavbu naší městské části.

Příroda

Symbióza

Symbióza

Praha 11 žije v kontaktu s udržovanou zelení na veřejných prostranstvích i v soukromých zahradích a v sousedství s příměstskou přírodou.
 
Chráněné stromy

Chráněné stromy

Chodov. Dochované jasany z aleje kolem staré okresní silnice, která kdysi na území Chodova představovala jednu z hlavních tepen, byly zařazeny mezi chráněné stromy.
 
Chráněné stromy

Chráněné stromy

Dochovaná část stromořadí jasanů ztepilých při dnešní ulici Starochodovská.
 
Milíčovská alej

Milíčovská alej

Na podzim roku 2009 vznikla nová dlouhá alej jižně od Milíčovského dvora. Dočkala se v následujícím roce 2010 v Den země i slavnostního křtu.
 
Půvab a síla stromů

Půvab a síla stromů

Opatov. Část úpravného parkového prostředí mezi ulicemi Opatovskou a Novomeského.
 
Centrální park v říjnu

Centrální park v říjnu

Fotografie již pět roků stará.
 
Centrální park

Centrální park

Park se stává centrem nejrůznějších aktivit.
 
Centrální park

Centrální park

Park se stává centrem nejrůznějších aktivit.
 
Centrální park

Centrální park

Park se stává centrem nejrůznějších aktivit.
 
Vskutku park

Vskutku park

Centrální park dostává svůj ráz. A v některých částech již představuje vzrostlý park, poskytující hezké pohledy i příjemný stín.
 
Zelená vede

Zelená vede

Centrální park. Zeleň kolem ZŠ Mikulova a mezi domy v Mikulově ulici v Litochlebech navazují na příčně položené těleso parku.
 
Z procházky

Z procházky

Z procházky jihoměstskými ulicemi ve správné dny.
 
Pohled zblízka

Pohled zblízka

Spokojená dělnice.
 
Parčík u ul. V Jezírkách

Parčík u ul. V Jezírkách

Opatov. Poklid na dosah od domů.
 
Ranní slunce

Ranní slunce

Opatov. V zázemí Lečkovy ulice.
 
Kvetoucí ulice

Kvetoucí ulice

Ke vzhledu jihoměstských ulic přispívají lidé i pěstěná příroda.
 
Výhled

Výhled

Opatov. Pobočka Městské knihovny láká nejenom rozmanitou nabídkou bohatých fondů, ale poskytuje i příjemný výhled do městské zeleně.
 
Z ulic

Z ulic

Opatov. Mezi ulicemi Jažlovickou a Novomeského.
 
Stín stromů

Stín stromů

Háje. Stinná alej v Cyprichově ulici.
 
Zeleň kolem Modré školy

Zeleň kolem Modré školy

Háje. Zeleň v Okolí Modré školy rámuje věžové objekty, dominující Hájům.
 
Zeleň mezi domy

Zeleň mezi domy

Horní Roztyly. Tradiční úprava v Jižním Městě II.
 
Jižní Město II

Jižní Město II

Vodní plochy v sousedství komplexu V Parku.
 
Labutí rodinka

Labutí rodinka

Milíčovský rybník. Labutě zůstávají vděčným objektem.
 
Labutě na rybníku

Labutě na rybníku

 
Labutě na Homolce

Labutě na Homolce

Soustava rybníků v Milíčovském lese hostí různé vodní ptactvo.
 
Opuštěná jabloň

Opuštěná jabloň

 
Poklid na rybníku

Poklid na rybníku

 
Kačeny na rybníku Homolce

Kačeny na rybníku Homolce

 
Divoká, ale na vodítku

Divoká, ale na vodítku

Také takovou faunu můžete spatřit na procházkách Milíčovským lesem.
 
Zajíc

Zajíc

Zajíci, stejně jako bažanti, se dokáží zatoulat i do parků a zahrad Jižního Města.
 
Straka

Straka

Na katastru Hájů i Chodova lze najít strak poměrně hojně. V průběhu let se šiří z jižního a jihozápadního zázemí pražské aglomerace do jejích ulic.
 
Startující straka

Startující straka

Zachytit rorýsáky v rychlém letu je obtížné. Straky, které již jaksi patří k trvalému koloritu jihu Prahy, aspoň trochu zaznamenat lze.
 
Kosí jarní zpěv

Kosí jarní zpěv

 
Král mezi ploty

Král mezi ploty

 
Ekostádo

Ekostádo

Oblíbený objekt při vycházkách kolem Milíčovského dvora.
 
Zvědavost

Zvědavost

Jeden z ekostáda.
 
Hodný

Hodný

 
Kůň z Újezda

Kůň z Újezda

 
Kačeny na vodní nádrži na vodoteči pod Chodovcem

Kačeny na vodní nádrži na vodoteči pod Chodovcem

 
Motýl

Motýl

 
Botič u Křeslic

Botič u Křeslic

 
Starý strom v údolí Botiče

Starý strom v údolí Botiče

 
Nový rybník v Milíčovském lese

Nový rybník v Milíčovském lese

 
Duby u Homolky

Duby u Homolky

Milíčovský les. Hráz rybníka Homolky zpevňují staré a malebné duby.
 
Živá voda

Živá voda

Vodní plochy nejsou bez obyvatel.
 
Kateřinský smrk

Kateřinský smrk

Praha - Újezd, Milíčovský les. Mohutný smrk v porostu v zázemí Kateřínek.
 
Milíčovský potok

Milíčovský potok

 
Milíčovský vrch

Milíčovský vrch

 
Milíčovský les mezi rybníky Vrahem a Homolkou

Milíčovský les mezi rybníky Vrahem a Homolkou

 
Košíkovský potok na katastru Chodova

Košíkovský potok na katastru Chodova

 
Košíkovský potok na katastru Chodova

Košíkovský potok na katastru Chodova

 
Botič od Křeslic k Petrovicím

Botič od Křeslic k Petrovicím

 
Potok Botič pod zaniklým mlýnským rybníkem u Křeslic

Potok Botič pod zaniklým mlýnským rybníkem u Křeslic

 
Romantika u Botiče

Romantika u Botiče

 
Michelský les, vycházková cesta

Michelský les, vycházková cesta

 
Nádrž na vodoteči pod ulicí Nad Úpadem v Hájích

Nádrž na vodoteči pod ulicí Nad Úpadem v Hájích

 
Náš díl Michelského lesa se smíšeným porostem

Náš díl Michelského lesa se smíšeným porostem

 
Náš díl Michelského lesa, úsek smrkového porostu

Náš díl Michelského lesa, úsek smrkového porostu

 
Král dubů u rybníka Homolky

Král dubů u rybníka Homolky

 
Jižní Město od Hrnčíř

Jižní Město od Hrnčíř

MČ Praha - Šeberov. Území okolních městských částí poskytuje různorodé pohledy na Jižní Město a celou Prahu 11. Pole po žních prozrazuje mnohasetletou tradici kulturní zemdělské krajiny.
 
Vlčí máky

Vlčí máky

Kdysi plevel, nyní příjemné zpestření někde na zapomenutém okraji.
 
Divizna

Divizna

 
Kakost

Kakost

 
Čičorka

Čičorka

 
Jírovec z Chodova

Jírovec z Chodova

 
Javor u Opatovské ul.

Javor u Opatovské ul.

 
Vyhlídka

Vyhlídka

Vyhlídka z Milíčovského vrchu.
 
Mladá borovice Mil. vrch

Mladá borovice Mil. vrch

 
Sakura Milíč. vrch

Sakura Milíč. vrch

 
Šípková růže na Milíčovském vrchu

Šípková růže na Milíčovském vrchu

 
Uvnitř i vně, autor: PhDr. Jiří Bartoň

Uvnitř i vně

Nelze ji přehlédnout.
 
 
25.9.2009 9:37:03 - aktualizováno 12.5.2012 15:04:19 | přečteno 27708x | PhDr. Jiří Bartoň

Navigace

 
load