Na obsah stránky

Jazyk:ENDE

Navigace

zpravy tiskové

 
 

Řešení pro Prahu 11: Bezpečné Jižní Město

Praha 11 je jednou z 57 pražských městských částí a nachází se v jižní části hlavního města. Rozkládá se na ploše 979 ha a se svými téměř 80 000 obyvateli je jednou z nejhustěji obydlených oblastí Prahy. Její území je tvořeno částečně zástavbou rodinných domů, ale především sídlištními celky. V době, kdy tato část vznikala (70., 80. a 90. léta 20. století), se nepočítalo s takovým rozvojem automobilismu, který nyní trápí obyvatele této městské části. Společnost Jihoměstská parkovací a. s., zřízená městskou částí Praha 11 pro řešení obtížné situace s parkováním, přišla s projektem, který tento problém řeší.

Původní urbanistický plán Prahy 11 (Jižní Město I a Jižní Město II) akad. architektů Lasovského a Krásného byl velmi nadčasový. Jednalo se o koncept města, v němž bylo v rovnováze bydlení, služby, pracovní příležitosti a byla zde i nově řešena pěší doprava, která se zvedala do úrovně +1 nadzemního podlaží. Tím, že tu došlo nakonec pouze k výstavbě bytových domů a ne dalších potřebných objektů pro služby a pracovní příležitosti, zůstaly v Praze 11 jen panelové domy, plochy pro parkování a také velké lávky, například přes Opatovskou ulici. V místech, kde se s dostavbou objektů pro práci a služby počítalo, zůstala pouze úrovňová parkoviště. Nepočítalo se však s tím, že v každé rodině budou dva a více vozů, a míst na parkování bude nedostatek. Tato situace nebyla dlouhodobě řešena a je tak palčivým problémem této městské části. Parkovací plochy při okrajích sídlištních celků jsou totiž většinou nehlídané, volně přístupné, takže zde dochází k vandalismu a krádežím. Důsledkem toho je to, že se uvnitř obytných celků parkuje všude, kde se dá a místní komunikace jsou auty zcela přeplněné.

Jižní Město je z urbanistického hlediska navrženo jako koncepční celek a obsluha bytových domů je tvořena převážně jednosměrnými komunikacemi apendixového typu. Pro řešení dopravy v klidu se vycházelo z urbanistických obvodů (UO), které jsou základní sídelní jednotkou ve vybraných obcích městského charakteru. Urbanistický obvod je charakterizován shodným funkčním využitím většiny objektů, případně dalším jednotícím znakem. Na jednom katastrálním území je zpravidla vymezen větší počet ucelených UO, ale určitými UO může procházet hranice katastru, obvodu nebo městské části a dělit je na díly.

Jedním z hlavních programových bodů, které má současné vedení městské části Praha 11, je projekt Bezpečné Jižní Město. Tento projekt se týká celého spektra bezpečnosti, ke kterému doprava samozřejmě patří. Na základě analýzy dopravy v klidu na Jižním Městě, která byla zpracována v roce 2007 firmou M. O. Z. Consult, s. r. o., bylo zjištěno, jaká je současná situace automobilismu na Jižním Městě. Proběhla pasportizace všech parkovacích míst, která na Praze 11 jsou - počítala se kapacita místních a účelových komunikací, kde je možné parkovat v souladu se zákonem č. 361/2000 Sb., kapacity povrchových parkovišť i v objektech. Na základě údajů o skutečném počtu obyvatel a bytů se zjistil současný stav a to, jakým způsobem by se měla automobilizace na Praze 11 vyvíjet. Vznikl tak přesný obrázek o počtu parkovacích míst, vozidel a jakým způsobem jsou používána. Analýza ukázala skutečnost, že co se týče počtu, je pro stávající počet automobilů parkovacích míst v celkovém úhrnu dostatek. Problém je v tom, že všichni chtějí parkovat “pod svým oknem“. Tím vznikají situace, kdy je silně omezen, v mnohých případech i znemožněn, dojezd vozidel integrovaného záchranného systému (IZS), zejména hasičského záchranného sboru (HZS) a z této skupiny pak dojezd výškové techniky, jejíž absence v případě požáru velmi prodlužuje nástup zasahující jednotky hasičů a odsouvá tím zahájení likvidace požáru.

Na základě tohoto auditu začal odbor územního rozvoje městské části Praha 11 hledat řešení, jak auta v ulicích regulovat a zejména, jak dospět k tomu, aby hlavním prvkem na ulici byl chodec a ne auto.

Nejdůležitější ze všeho bylo provést redistribuci parkujících vozidel z míst, kde jsou lokální deficity tam, kde existují volné parkovací kapacity. Kompromisním řešením tohoto stavu, projednaným mezi všemi zainteresovanými stranami, jako je Městská policie hlavního města Prahy, dopravní inspektorát Policie České republiky (DI PČR), Technická správa komunikací hl. m. Prahy (TSK), bylo zavedení obytné zóny v UO 119 a 612 v září 2008 ve spolupráci s TSK hl. m. Prahy. Obytná zóna má mnoho výhod, které spočívají například v tom, že chodec má možnost se pohybovat v celém uličním prostoru a parkovat lze pouze na vyznačených místech. Vozidla, která jsou zaparkována jiným způsobem, teŘešení dy všichni neukáznění řidiči, jsou v tuto chvíli v rozporu se zákonem a není problém je sankciovat (např. nucený odtah vozidla).

Zavést pravidla parkování v celé Praze 11 najednou by byl značný problém, proto se obytné zóny neřešily plošně, ale zvolily se dva sídlištní celky, zmíněné UO 119 a 612, kde byly realizovány pilotní projekty. Problematičnost celoplošné aplikace obytné zóny spočívá nejen ve značné finanční náročnosti, ale, a to zejména, ve velkém množství variantních řešení, které se daleko lépe „odladí“ na menších pilotních projektech.

Před spuštěním projektů byla zahájena rozsáhlá informační kampaň, která probíhala i během projektů a probíhá dodnes. Všichni obyvatelé dotčených UO byli osloveni osobním dopisem starosty, v němž byly vysvětleny důvody zřízení obytné zóny, byly rozdány mapky s vyznačením obytných zón a okolních parkovišť a veškeré informace k pravidlům chování v obytné zóně dle § 39 zákona č. 361/2000 Sb. Informace byly rovněž umístěny na webové stránky Jihoměstské parkovací a.s. i městské části, kde se neustále zdůrazňovala pravidla chování v obytné zóně. Přesto se objevilo několik negativních ohlasů, začala se dokonce šířit jakási protikampaň, že došlo ke snížení počtu parkovacích míst atp. Proto se přistoupilo i k přímému jednáním s obyvateli, představiteli obytných domů formou osobních setkání a místních šetření. Zavedením obytné zóny se nesnížila parkovací kapacita komunikací v sídlištích, ale byla vyznačena veškerá legální kapacita.

Pilotní projekty byly sledovány velmi intenzivně, zejména v prvním půlroce po jejich spuštění. Na základě podnětů obyvatel vznikaly jejich úpravy, které byly posléze aplikovány. V konečném důsledku došlo i k nárůstu počtu parkovacích míst.

Ukázalo se, že realizace obytných zón je ta správná cesta. V prvním týdnu byl počet přestupků vysoký. Každý další týden přestupkovost klesala a zhruba po třech měsících od zavedení obytných zón se dostala na stabilní hladinu. Obyvatelé dodržují pravidla a zlepšila se průjezdnost komunikací pro vozy IZS a vozy komunálních služeb. Prostupnost pro komunální vozidla měla i druhotný efekt v podobě zlepšení čistoty v okolí kontejnerových stání.

Přínosy obytné zóny:

  • Bezpečnost. Komunikace jsou průjezdné pro Integrovaný záchranný systém (hlavní důvod zavedení obytné zóny). Vozidla jezdí pomaleji.
  • Vyhrazená místa pro obsluhu. U každého vchodu panelového domu bude zřízeno přes den jedno nebo dvě místa, která budou vyhrazena pouze pro obsluhu - například při stěhování, nákupech (na dobu 10-15 min) atp. V noci bude místo využito pro trvalé stání. Potřeba takových míst vyplynula z monitoringu pilotních projektů a bude řešena při nejbližších úpravách dopravního značení.
  • Čistota. Místa u popelnic a kontejnerových stání jsou přístupná a dobře viditelná.
  • Více zeleně. Ubylo vozidel ve vnitrobloku sídliště - přestalo se parkovat na zeleni a na nástupních plochách požární techniky za domy.
  • Jasná pravidla pro všechny. Strážníci městské policie získali jasné mantinely, jak a kde zasahovat v případě porušování pravidel obytné zóny plynoucích z §39 zákona č. 361/2000 Sb. Pro obyvatele jsou parkovací místa, která jsou v souladu s místní úpravou, jednoznačně vymezena.

Nevýhody obytné zóny:

  • Kapacita míst pro parkování na místních komunikacích je konečná. Nelze ji nadále zvyšovat bez dalších stavebních úprav.
  • Nebezpečí při nedodržování pravidel. V případě, že řidiči nedodržují předpisy, je situace na vozovce velmi nebezpečná - například v případě her dětí na komunikaci, což je v obytné zóně povoleno, a nedodržení maximální rychlosti vozidel 20 km/hod.

Pro potvrzení správnosti předchozích opatření v UO 119 a 612, proběhla v roce 2009 aktualizace studie z roku 2007. Aktualizace proběhla pro celé území Jižního Města a:

  1. Zmapovala, co se od roku 2007 událo, tzn. aktualizovaly se statistické údaje, jako je počet bytů a obyvatel, počty parkujících vozidel atp.
  2. Na základě tendence vývoje této situace vznikl výhled do roku 2020 s návrhem řešení, kterým je výstavba parkovacích objektů ve vytipovaných lokalitách tak, aby byly pokryty deficity stávající i budoucí.

V rámci aktualizace bylo vytipováno 12 dostupných lokalit, které by vyhovovaly budoucím záměrům na výstavbu parkovacích objektů. Docházková vzdálenost k těmto objektům nesmí přesáhnout 500 m, což je v souladu s doporučeními ČSN 73 6110 čl. 14.1.15. Jedná se o plochy, které byly územním plánem určené k dostavbě Jižního Města - tzv. rozvojové plochy. Na těchto pozemcích jsou nyní úrovňová parkoviště. Byly navrženy parkovací objekty, které zabírají co nejmenší plochu dotčených pozemků a ve zbylé části je tak možné zrealizovat rozvoj, který je tam územním plánem předpokládán a z jehož zisku by se právě výstavba parkovacích objektů mohla částečně financovat.

Celkově se jedná o výstavbu 7 800 parkovacích míst v objektech hromadného parkování pro účely městské části Praha 11 při zastavěné ploše cca 53 000 m2. Předpokládané investiční náklady jsou zhruba ve výši 2,5 mld. korun.

Komplexní systém řešení dopravy v klidu připravuje Jihoměstská parkovací a. s. (mandatář MČ Praha 11 pro řešení dopravy v klidu) pro celou městskou část.

Městská část požádala hl. m. Prahu, jako dosavadního vlastníka pozemků ve vytipovaných lokalitách, o jejich svěření do správy MČ. Díky důkladné připravenosti koncepčního řešení dopravy v klidu schválilo Zastupitelstvo hl. m. Prahy svěření pozemků pro navržené řešení. Pro realizaci projektů, jejichž součástí má být i dovybavení Jižního Města další občanskou vybaveností, hledá městská část strategické partnery.

Dále se řeší projektová příprava celého Jižního Města, tzn. řešení parkování na stávajících komunikacích i v budoucích objektech, neboť ve chvíli, kdy budou k dispozici prostředky pro realizaci, musí být investiční záměr připraven.

Pro ověření realizovatelnosti hmotových studií, které byly součástí aktualizace, byla v roce 2009 zpracována první lokalizační studie objektu hromadného parkování. Studie posuzuje proveditelnost projektu z pohledu problematiky podzemních sítí, jejich přeložek, zeleně a dalších lokálních vlivů a je předstupněm dokumentace pro územní řízení podle „Rámcových pravidel pro výstavbu veřejných hromadných garáží na území hl. m. Prahy“, ze dne 30. ledna 2001. Studie byla zpracována na lokalitu Brandlova - východ. Jedná se o objekt s kapacitou zhruba 550 parkovacích míst.

Lokalizační studie ověřila možnosti výstavby parkovacích objektů, splňujících následující kriteria:

  • Objekt musí být stavebně nenáročný s využitím pokud možno prefabrikovaných montovaných konstrukcí.
  • Objekt musí být provozně nenáročný. Volí se nadzemní objekty s přirozeným odvětráváním a osvětlením.

Investiční náklady na jedno parkovací místo v parkovacím objektu jsou cca 180 000 Kč. Provozní náklady těchto parkovacích objektů budou činit cca 60 % provozních příjmů. Ekonomická návratnost projektu je tudíž naprosto nemyslitelná, pakliže nebude spojena se spoluúčastí formou dotace, ať už ze strany městské části, nebo hl. m. Prahy, či z dosud nedostupných evropských fondů, které pro výstavbu objektů parkování tohoto charakteru neexistují.

Cena za měsíční parkování v krytých objektech provozovaných Jihoměstskou parkovací a.s. je dnes do 1 000 Kč za měsíc. Je to částka, kterou jsou místní obyvatelé ochotni zaplatit za měsíční parkování, a počítá se s ní i do budoucna.

Výsledkem této cenové politiky je, že objekty provozované Jihoměstskou parkovací a.s. jsou na rozdíl od objektů, které se cenově pohybují výše, naplněny, přestože se jedná o rozdíl v ceně řádově sto korun. Jde se o „psychologický strop“, který jsou obyvatelé na Jižním Městě ochotni platit.

Jižní Město má, co se týče bydlení, vysoký kredit. Za poslední roky se významně mění, a stává se z něj prestižní adresa. Domy jsou sice vysoké a objemné, ale je mezi nimi dostatek volného prostoru se vzrostlou zelení, vzniká tu doplňková občanská vybavenost v původních kočárkárnách a v docházkové vzdálenosti jsou stanice metra a základní i veřejná občanská vybavenost. Pro budoucnost městské části Praha 11 je velice důležité udržet široké spektrum obyvatel, které tu žije, onu z evropského hlediska ojediněle rozmanitou sociální strukturu. To může být zajištěno pouze tak, že dojde k doplnění chybějící občanské vybavenosti včetně dostatečné nabídky bezpečného parkování. Veškeré investiční aktivity, které u těchto sídlištních celků jsou a budou zrealizovány, budou zmařeny ve chvíli, kdy tato část ztratí vysoký kredit, jaký má. Nikdo nechce pracovat či bydlet v problematické lokalitě plné sociálně nepřizpůsobivých obyvatel.

Vzhledem k tomu, že obdobné problémy, s jejichž řešením přišla Praha 11 jako první, se týkají více městských částí, začal se touto problematikou zabývat z hlediska územního plánu i Útvar rozvoje hlavního města Prahy (ÚRM), který na základě zadání Jihoměstské parkovací a. s. oslovil různé architektonické ateliéry. Nyní jsou zpracovávány urbanistické studie pro ÚRM a společnost Jihoměstská parkovací a. s. seznámí s jejich závěry v blízké době obyvatele Jižního Města. Názor celoměstského orgánu na dílčí řešení na městské části bude jistě přínosem k tomu, co umožňuje územní plán a jakým způsobem by se případně mohl změnit, pokud by obyvatelé byli proti jeho naplnění v určitých oblastech.


14.7.2010 Silnice a železnice strana 41 Zajímavosti z oboru
Mgr. Ludmila Doudová
27.7.2010 9:53:26 | přečteno 3032x | Ing. Miloš Hejný

Kalendář akcí >

Bytová komise
Kino klub Zahrada – Karel
Tradiční dušičkový průvod
Drum Circle s Petrem Šušorem
Komise pro strategické a územní plánování
Milionový údržbář
Komise pro seniory
Výbor pro územní rozvoj a životní prostředí
Přednáška pro seniory: „Prevence požárů v bytě“
Průdušky
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Nedělní pohádka pro děti: Bramborové království
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Přednáška pro seniory: „Prevence požárů v bytě“
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
KOMENTOVANÁ VYCHÁZKA pro seniory: Bílá Hora, jak ji ještě neznáte
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Kontrolní výbor
Komise pro správu majetku a podporu podnikání
Dopravní komise
TANEČNÍ O SPOLEČENSKÉ ODPOLEDNE pro seniory
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Finanční výbor
TURISTICKÁ PROCHÁZKA pro seniory: Přes Louštín do Krušovic
Přednáška v klubu seniorů Zdravá strava v seniorském věku
Jedenáctého na „Jedenáctce“
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
KOMENTOVANÁ VYCHÁZKA pro seniory: Po stopách protagonistů stavovského povstání u příležitosti 400. výročí jejich popravy
KOMENTOVANÁ VYCHÁZKA pro seniory: Bílá Hora, jak ji ještě neznáte
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
CYKLOJÍZDA seniorek a seniorů: OD MOSTU K MOSTU
Karel Kekéši: Opět spolu a jen pro vás
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Sociální a zdravotní komise
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Šansony na tvrzi
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Komise informatiky
Melodie pro každého
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
O Sněhurce a sedmi trpaslících
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Komise pro likvidaci majetku
Komise pro výchovu, vzdělávání a národnostní menšiny
Vzpomínka na Václava Vačkáře
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Bezpečnostní komise
Bylo nebylo – Toymachine
Michal Foltýn: Houslový recitál
Jan Budař a piáno
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Jazz klub Tvrz: Lucia Chugai trio
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Pruhované panenky – O třech neposlušných kůzlátkách
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Tajemství jabloně
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Mediální komise
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Finanční výbor
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Komise pro správu majetku a podporu podnikání
Komise pro seniory
Výbor pro územní rozvoj a životní prostředí
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Klaunův Vánoční stromeček – Divadlo Bořivoj
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
 

Senior TAXI

Více

TV Expres

Více

Mobilní aplikace Praha 11 v mobilu

pohodlný přístup ke všem informací z webového portálu www.praha11.cz ve Vašem chytrém zařízení

Více

 

Důležité kontakty

Úřad městské části Praha 11
Ocelíkova 672/1
149 41 Praha 415

tel: 267 902 111

O-linka
800 104 300
obcanskalinka@praha11.cz

Úřední hodiny

Odbory: územního rozvoje, kancelář starosty, kancelář tajemníka, ekonomický, majetkoprávní, správy majetku

Aktuální úřední hodiny

Úřad MČ Praha 11 © 2003-2010  |  podatelna@praha11.cz  |  webmaster  |  prohlášení o přístupnostimapa webu  |  RSS | QSw| QSa
load