Na obsah stránky

ENDE
 

Školka proti azylovému domu nestojí

Školství je jednou z priorit radnice od počátku nynějšího volebního období. Problém nedostatku míst v mateřských školách, který trápí nejen Jižní Město, je tedy jedním z hlavních témat, pro které hledala a hledá rada městské části všechna možná řešení. Období, kdy se v médiích i mezi politiky probíralo téma snižování porodnosti a „vymírání“ národa, je pryč. Do natalitních trendů totiž v posledních letech výrazně promluvily silné ročníky ze sedmdesátých let, což má nyní za následek výrazný nárůst počtu nově narozených dětí. Tím také vzniká akutní potřeba navyšování počtu míst ve školských zařízeních, která je diskutována nejen v naší městské části, ale i v dalších pražských obvodech a celé republice. Dlouhá léta se kapacity školek i škol snižovaly, některé se dokonce zavíraly nebo začaly sloužit jiným účelům, protože dětí bylo málo.

Dnes je ale situace jiná a městská část musí tuto skutečnost brát v potaz a najít řešení. Podle provedených analýz má totiž ve školkách na Jižním Městě pro školní rok 2009 - 10 chybět více než 400 míst, demografové navíc předpokládají, že do deseti let bude v Praze 11 chybět téměř 1500 míst, což nejsou zanedbatelná čísla. Jedním z kroků je zřízení nových detašovaných pracovišť mateřských škol. Je jím i detašované pracoviště MŠ Mírového hnutí v objektu v Donovalské ulici pro 84 dětí, které schválilo i Zastupitelstvo městské části Praha 11. Objekt, který užívalo jako azylový dům občanské sdružení Společnou cestou na základě nájemní smlouvy, původně sloužil jako jesle. Městská část při hledaní možností, jak navýšit kapacity školek, nejdříve vypověděla nájemní smlouvy v částečně pronajatých objektech, dále zřídila detašovaná pracoviště mateřských škol ve volných prostorech škol základních. V poslední fázi se pak vybíraly vhodné objekty ze seznamu budov, jež dříve sloužily jako školská, nebo jeselská zařízení. „Z možných kandidátů vypadly objekty cizích vlastníků, prostory pronajaté na základě dlouhodobých nevypověditelných smluv a také ty, u nichž by zpětná adaptace k původnímu účelu představovala obrovské finanční náklady. Pro záměr zřídit k letošnímu 1. září další prostory pro mateřské školky tak jsou vhodné pouze objekty v ulicích Babákova a Donovalská, třetí objekt v Modletické ulici musí být nejprve upraven a do provozu bude uveden příští rok,“ řekl místostarosta Jan Meixner.

Ke kritice, že městská část ruší azylový dům, starosta Dalibor Mlejnský řekl: „Azylový dům nezřizuje městská část, zřizuje a provozuje ho soukromé občanské sdružení. Městská část k němu z tohoto pohledu nemá žádný vztah, tedy jej nemůže rušit. Městská část je ze zákona zřizovatelem základních a mateřských škol a povinností městské části je postarat se o dostatečný počet míst v mateřských a základních školách a o řádné provozování v těchto zařízeních. To činíme v souladu s přáním občanů Prahy 11.“ Všichni nájemci, jimž byly nyní vypovězeny smlouvy, byly obeznámeni s faktem, že v případě potřeby budou objekty vráceny zpět do režimu školských zařízení. Museli tedy s touto alternativou při své činnosti počítat. „Občanské sdružení Společnou cestou celých 13 let vědělo, že má nájemní smlouvu na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou tři měsíce. Slíbil jsem občanům a našim voličům, že zajistím pro děti na Jižním Městě dostatečný počet míst v mateřských školkách. Tento slib prokazatelně plním a budu v tom pokračovat i nadále, pro příští školní rok zajistíme 400 nových míst,“ dodal starosta Mlejnský.

V některých médiích se objevila dokonce informace, že rozhodnutí rady v případě objektu v Donovalské ulici zapříčiní, že klientky azylového domu zůstanou „na ulici“. Na to místostarosta Meixner reagoval: „Od počátku, kdy byla vypovězena smlouva, jsme jako radnice garantovali, že žádná z klientek nezůstane bez střechy nad hlavou. Přestože městská část není zřizovatelem azylového domu, čtyři klientky s trvalým pobytem v Praze 11 dostaly od radnice k užívání sociální byty a zbylých osm klientek ubytoval magistrát, o což se zasloužil pražský radní Jiří Janeček, jenž je mimochodem i radním Prahy 11.“ Radnice Prahy 11 podnikla i další opatření, jako například zřízení azylového bytu v režimu komunitního a tréninkového bydlení. Centrum sociálních služeb zřizované městskou částí i odbor soc. věcí a zdravotnictví úřadu městské části jsou schopni zajistit vedle ubytování i poradenské a sociálně aktivizační služby pro maminky s trvalým bydlištěm na území Jižního Města stejně jako o.s. Společnou cestou. K tomu přistupuje i spolupráce s dalšími institucemi v rámci projektu Systém integrované sociální intervence.

Objevují se také hlasy, které tvrdí, že městská část nemá zájem spolupracovat s církevními institucemi v souvislosti s vypovězením nájemní smlouvy občanskému sdružení, které v Donovalské ulici porovozovalo azylový dům a další služby. To totiž spolupracuje se Sborem Českobratrské církve evangelické. Místostarosta Meixner to vyvrátil: „To samozřejmě není absolutně pravda. Je navíc nutné podotknout, že městská část neměla žádnou smlouvu s církevní institucí v případě objektu v Donovalské ulici. Ve smluvním vztahu byla s občanským sdružením Společnou cestou. Nicméně jsem osobně jednal s panem farářem Šourkem a nabídl jsem mu jménem radnice spolupráci v sociální oblasti, která by měla mnohem širší dosah a pole působnosti, než tomu bylo v případě objektu v Donovalské ulici, kde byly nabízeny jen tři registrované služby pro úzkou klientelu. Nabídl jsem spolupráci v rámci celého Jižního Města, zástupci sboru však na nabídku zatím nereagovali. Obviňovat městskou část, že ruší sociální služby je nefér, naopak rozsah a dosah sociálních služeb rozšiřujeme.“

Občanské sdružení Společnou cestou nabízelo v bývalém objektu mateřské školy v Donovalské ulici tři registrované sociální služby - azylový dům, socialně-aktivizační službu a občanskou poradnu. Sociálních služeb je ale mnohem více a zahrnují i daleko širší klientelu. Pro porovnání, občanské sdružení v objektu nabízelo v poměru pouze asi 10 - 15 procent služeb, které v současnosti celkově zajišťuje městská část. „Právě spolupráci na sociálních službách a projektech, které Praha 11 zajišťuje, jsem na společné schůzce se zástupci Sboru Českobratrské církve evangelické nabídl,“ řekl místostarosta Meixner a dodal: „Sociální služby a naše úsilí musí být zaměřené i na prevenci a naše městská část se tímto směrem ubírá. Azylové domy a byty jsou potřebné, ale pobyt v nich je až posledním a nejkrajnějším řešením. Prevence může v mnohých případech předejít krizovým situacím. Městská část musí komplexně řešit sociální i společenské problémy, a v našem případě tak činní.“ Situaci, kdy se maminka s dětmi ocitne před dveřmi azylového domu, předchází určitý proces, v němž je možné podniknout mnohé kroky, aby se nakonec nestala klientkou azylového domu. Někdy to není možné, ale krajní řešení není řešením trvalým. Občanské sdružení svou činností zajišťovalo úzký segment sociálních služeb, který je městská část v rozsahu Jižního Města schopna pokrýt. Na úrovni celé Prahy je pak nutné tyto záležitosti řešit v koordinaci s magistrátem a dalšími městskými částmi.

Na podporu úsilí rady městské části zvýšit kapacitu mateřských škol na Jižním Městě a vytvořit v Donovalské ulici detašované pracoviště mateřské školy se již objevily dvě petice. Jedna vznikla mezi občany na Kulatém Chodovci, který je spádovou oblastí pro znovuobnovenou školku v Donovalské, druhá vznikla v důsledku nedostatku kapacit v dalších školkách, které se rovněž nacházejí v blízkosti Donovalské ulice.. Ředitelky mateřských škol z Jižního Města rovněž zveřejnily otevřený dopis, jenž upozorňuje na vážný nedostatek kapacit mateřských škol, které čelí velkému náporu zájemců o umístění dětí v těchto zařízeních.

5.3.2009 16:12:17 | přečteno 1510x | Daniel Potocký

Navigace

 
load