Praha 11

Starosta městské části Praha 11 Dalibor Mlejnský a pražský radní Milan Pešák odpoledne 5. ledna předali celkem osm Cen Prahy 11 a tři čestná občanství významným osobnostem našeho společenského života za zásluhy o rozvoj a propagaci naší městské části nebo za činy a práci v její prospěch i celé české společnosti. Slavnostní chvíli na Staroměstské radnici předcházela jednání zástupců všech politických subjektů zastoupených v Zastupitelstvu městské části Prahy 11 na základě návrhů od občanů, organizací i politických stran. Rada městské části na svém zasedání v druhé polovině listopadu navrhla konkrétní jména včetně zdůvodnění udělených ocenění. Zastupitelstvo pak 8. prosince na svém 19. jednání udělilo čestná občanství a Ceny Prahy 11 níže jmenovaným osobnostem.

Městská část Praha 11 udělila čestné občanství:

In memoriam armádnímu generálu Karlu Klapálkovi. Vojenskou kariéru zahájil během 1. sv. války vstupem do Čs. legií v Rusku. Mezi válkami působil například na Vojenské akademii v Hranicích. Po okupaci nacisty se zapojil do činnosti odbojové organizace Obrana Národa, v květnu 1940 pak přes Slovensko odešel na Blízký východ, kde vstoupil do řad 11. čs. pěšího praporu - Východního, se kterým se zúčastnil bojů v Libanonu a Sýrii i obléhání Tobruku. V roce 1943 byli čs. vojáci z Afriky přesunuti do Británie, kde se vytvořila Čs. samostatná obrněná brigáda a Klapálek byl jmenován zástupcem jejího velitele. V srpnu 1943 pak byl převelen k čs. vojskům v SSSR a stal se velitelem 3. čs. samostatné brigády v SSSR. Po válce zůstal v armádě v hodnosti generála, v roce 1948 podporoval prezidenta Beneše a během procesů se západními vojáky se snažil působit v jejich prospěch. V roce 1951 byl jako politicky nespolehlivý poslán do penze, o rok později zatčen a uvězněn. V roce 1956 byl však díky přímluvě Chruščova, Žukova a Koněva z vězení propuštěn, plně rehabilitován, později mu byl udělen i titul Hrdina ČSSR. Karel Klapálek zemřel v roce 1984 v Praze.

In memoriam Václavu Ženíškovi, bývalému starostovi obce Chodov a zakladateli Sokola na území dnešní Prahy 11. Narodil se v roce 1870 a do Chodova-Litochleb se přiženil z Radlic. Od roku 1903 byl po 16 let starostou obce Chodov a podílel se, a to i později, na většině významných událostí spojených s životem obce. Spolu s místními živnostníky a hospodáři založil roku 1908 Tělocvičnou jednotu Sokol a zároveň s tím byl zvolen prvním starostou jednoty. Období po roce 1948 i kolektivizace, která jeho rodinu těžce zasáhla, se pro Václava Ženíška staly těžkou životní zkouškou. Jeho syn Václav byl v roce 1952 komunistickým režimem potrestán vězením a pracovním táborem jako exemplární příklad sloužící k zastrašení chodovských hospodářů vzpírajících se kolektivizaci. Václav Ženíšek zemřel v březnu 1954.

Jaroslavu Svěcenému, houslovému virtuosu. Narodil se v muzikanské rodině v Hradci Králové, od dětství se věnuje hře na housle. V průběhu studia na pražské konzervatoři byl přijat na Akademii múzických umění do třídy prof. V. Snítila. Brzy začal koncertovat a postupně proslul doma i za hranicemi. V roce 1996 obdržel cenu Masarykovy akademie umění za tvůrčí uměleckou činnost a od následujícího roku se stal sólistou Českého rozhlasu. S rodinou trvale bydlí v Chodově a vstřícně napomáhá upevňování sousedských vztahů v Praze 11. Svými koncerty v Chodovské tvrzi přispívá k jejímu věhlasu v kulturní nabídce hlavního města a městské části. V roce 2001 obdržel Cenu Prahy 11. Inicioval vznik letního hudebního festivalu Tóny Chodovské tvrze a od prvního ročníku ho každoročně obsahově zajišťuje.

Městská část dále udělila Cenu Prahy 11:

RNDr. Bedřichu Blaskovi, fotografu a publicistovi. Narodil se v roce 1918, původním povoláním chemik. Za 2. světové války byl držen ve věznici gestapa a poté ve třech různých koncentračních táborech. Po prověrkách v roce 1970 musel opustit své zaměstnání a střídal dělnické profese. Od roku 1990 působí jako nezávislý novinář a fotograf. Dosud vydal například fotografickou knihu Jižní Město nebo publikaci Smějte se často. Autor pracuje na povídkách a sbírkách básní.

Antonii Hegerlikové, významné české herečce. V profesionálních divadlech hrála od r. 1943, stále zůstává aktivní, působí v televizi, v rozhlase, vystupuje na besedách. Je konzultantem herecké tvorby pro soubor Malého Vinohradského divadla. V Praze 11 trvale bydlí společně se svou dcerou a jejím manželem. Na kulturním životě Prahy 11 se aktivně podílí např. besedami pro obyvatele Centra sociálních služeb, v ZŠ Brodského vedla dramatický kroužek či se spolupodílela jako moderátor na Sportovních hrách seniorů atd. Na svém kontě má mimo jiné 357 divadelních rolí, 27 celovečerních filmů a 296 televizních rolí. V roce 2004 obdržela Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činoherního herectví a v loňském roce získala Cenu Fr. Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.

Heleně Hrabalové, tajemnici TJ Jižní Město-Chodov. Tělovýchovná jednota se významným způsobem podílí na rozvoji sportovních aktivit v Praze 11. Je v ní registrováno více než 1000 členů v šesti sportovních oddílech, jež se dlouhodobě pohybují na špici národních soutěží. Kromě toho jednota nabízí sportovní a volnočasové aktivity pro veřejnost a pravidelně pořádá významné sportovní soutěže (např. mezinárodní soutěž Chodov Cup v moderní gymnastice). Helena Hrabalová je členkou sportovní komise Rady městské části Praha 11.

PhDr. Zdeňku Hrabicovi, CSc., spisovateli a publicistovi. Od mládí autorsky spolupracoval s dětskými a mládežnickými časopisy, po roce 1969 byl redaktorem Mladé fronty a šéfredaktorem týdeníku Svět v obrazech. Od devadesátých let působil jako šéfredaktor Nakladatelství Novinář a také v gastronomických a sommelierských časopisech. Po celou dobu se také věnoval literární práci, zejména titulům z oblasti literatury faktu, je např. spoluautorem knihy Muž, který velel mužům o generálu Klapálkovi a Zapomenutý generál Karel Klapálek. Žije na Jižním Městě, aktivně se podílí na jeho kulturně-společenském životě, pracuje jako novinář, publicista a fotograf.

Olze Kučerové, vedoucí artotéky Městské knihovny pobočka Opatov. Dlouholetá vedoucí artotéky stála v letech 1982 - 83 u zrodu tohoto výjimečného zařízení. Artotéka je speciální oddělení MKP umožňující seznámení se s uměním formou knih a různých nosičů a rovněž výpůjčkami originálů výtvarných děl včetně jejich zapůjčení do interiérů. Součástí náplně artotéky je i výstavní síň s četnými výstavami. Olga Kučerová se též besedami o umění významně podílí na estetickém vzdělávání obyvatel od žáků po seniory.

Pavlu Majerovi, českému reprezentantu v bojových sportech. Pavel Majer je mnohanásobným účastníkem prestižních soutěží bojových sportů K-1 a českým reprezentantem v thaiboxu. V roce 1997 se stal mistrem světa, v letech 1997, 1998 a 2000 byl mistrem Evropy. Je též dvojnásobným mistrem ČR. Narodil se a vyrůstal u svých rodičů na Jižním Městě, kde také trénuje pod vedením Tomáše Jánského.

Jiřímu Pitínovi, předsedovi ZO Českého svazu bojovníků za svobodu v Praze 4-JM. Jiří Pitín je tzv. lidickým dítětem, dnes žije na Jižním Městě. Narodil se jen několik měsíců před nacistickou brutální likvidací Lidic, což mu zachránilo život. Všichni jeho rodinní příslušníci však zahynuli v koncentračních táborech nebo byli nacisty popraveni během lidického masakru. Je aktivním obhájcem svobody a demokracie, celý svůj život se zapojuje do celospolečenské činnosti Svazu bojovníků za svobodu. Aktivně se zapojuje do besed o druhé světové válce, Pražském povstání a protifašistickém odboji pro žáky jihoměstských škol, pracoval také na Chodovské tvrzi.

JUDr. Ing. Jaroslavu Vorlovi, členu finanční komise Rady MČ Praha 11. Jaroslav Vorel je již více než deset let velice platným a aktivním členem finanční komise RMČ Praha 11. Jeho postřehy a doporučení radě jsou velmi fundované a odrážejí jeho bohaté ekonomické zkušenosti a poznatky. Je skutečnou osobností nejen v oblasti finanční problematiky a má velkou zásluhu na dlouhodobě dobrém hospodaření naší městské části.