Pojetí školničení Zdeňka Buchala se do značné míry shoduje s představami ideálního školníka, jak ho vykreslili tvůrci seriálu ČT Dobrá čtvrť a nezapomenutelně ztvárnil Milan Šteindler.

Školník, který má ke studentům hodně blízko, ale zároveň jasně dbá na dodržování nastavených pravidel. Pro studenty je jednoznačně autorita. Tím spíš, že stojí někde uprostřed mezi tradičním dělítkem studenti-učitelé. Průšviháři se před ním mají na pozoru, na druhou stranu mu smí polovina školy tykat.

Chodí se studenty cvičit na kytaru do sklepa, z něhož vybudovali hudební zkušebnu. Hraje s dětmi v kroužku improvizační divadlo. Zkrátka dostal se mladým pod kůži, sami ho zvou, naposledy například na zájezd dějin umění po pařížských galeriích.

„Pedagogika není jen o vzdělávání, přinejmenším stejně důležitá je i výchova. A v té je náš školník nesmírně zdatný pomocník“, říká na jeho adresu ředitel Mirek Hřebecký.

Proč na něj padla volba zrovna v tomto roce?

Na podzim jsme na GJM jako celoškolní projekt nacvičili muzikál.

Našemu školníkovi scénáristé ušili na míru roli "Muže, co umí vše opravit". Právě při představeních muzikálu Ludvík se projevil jeho skrytý talent. Tak trochu mimo původní scénář, aby si tanečníci stihli převléci kostýmy, se Zdeněk objevil na pódiu s vlastní forbínou. Tyto forbíny se nakonec staly vrcholem představení, při reprízách se sbíhali všichni členové štábu a za oponou sledovali, co nového školník od minulého představení vymyslel. Díky tomu stanul na vrcholu popularity a stal se jednoznačně symbolem školy.

Dokladem je i konec děkovného dopisu, který po muzikálu Ludvík přišel do školy od jedné maminky:

„P.S. Nikomu to neříkejte, ale hvězdou večera jste byl Vy, pane školníku !“

Zdeňkovi Buchalovi ve skutečnosti sláva a zář reflektorů vůbec nesvědčí. Je to velmi skromný člověk, který se snaží vyhýbat dnešním lákadlům konzumu. V rozhovoru pro školní časopis studentům odhalil, že nejraději chodí pěšky, preferuje hromadnou dopravu a nechce vlastnit automobil. Pro mnoho studentů je inspirativní zajímavou osobností, kterou si budou z gymnázia jistě pamatovat déle, než leckterého vyučujícího.

Pobýval delší dobu v USA, takže hovoří výborně anglicky. Když vypadl v rozvrhu rodilý mluvčí, přišli studenti sami s tím, že chtějí školníka na suplování. S noblesou uvádí zahraniční návštěvy. Když bylo třeba velice rychle zkontrolovat přihlášku do evropského projektu v anglické verzi a všichni angličtináři učili, udělal to ...hádejte kdo? Od té doby se u nás traduje, že na GJM píše zahraniční projekty ředitel se školníkem.