Na obsah stránky

ENDE
 

Jak se žije na Jižním Městě?

Co nám vadí, co nám chybí, co se nám naopak líbí? Tyto a další otázky si radnice položila, když nechala v letních měsících vypracovat detailní sociologickou studii k problematice bezpečnosti a sociálně-patologických jevů na území Prahy 11. V souhrnu jsou problémy známé, ale hlavním vodítkem, a to nejen v komunální politice, je názor obyvatel. Ve studii jde především o podrobné zmapování obtíží, na které si lidé stěžují, stejně jako problematických míst a témat.

Sám o sobě však představuje pouze první část úvodní etapy, které jsou celkem tři. Celá první etapa představuje sběr dat, druhá má za cíl jejich zpracování a analýzu, třetí etapou je pak souhrnná závěrečná zpráva. Ta bude z různých úhlů nahlížet na problematiku bezpečnosti na Jižním Městě a zároveň navrhovat určitá řešení konkrétních jevů a obtíží, jež občany trápí.

Sběr dat má dvě části, zde prezentované výsledky představují část první. Byly získány od zhruba 620 respondentů - obyvatel městské části Praha 11 starších patnácti let - kvótním výběrem na základě dat Českého statistického úřadu. Druhá část shromažďování dat probíhá v těchto dnech. Jsou kontaktovány organizace v Praze 11, jež se zabývají represí, například městská policie, či prevencí, různá sociální a kulturní zařízení, nízkoprahové kluby atd., jednotlivých rizikových jevů jako je toxikomanie, bezdomovectví, prostituce, kriminalita mládeže a jiné.

Druhá část sběru dat vyvrcholí koncem října a v listopadu bude následovat závěrečná zpráva celé první etapy. Dalším krokem, tedy druhou etapou, bude komplexní zpracování výsledků, čímž budou pojmenovány i příčiny zjištěných problémů a rizikových jevů. Celková závěrečná zpráva, která představuje třetí etapu, pak bude obsahovat, jak již bylo řečeno, doporučení a návrhy řešení jednotlivých jevů. Její vyhotovení a předložení je plánováno na druhou polovinu prosince letošního roku.

Podobná šetření budou později následovat. Cílem je získat srovnání za určité období, jež umožní rozeznat účinnost rozhodnutí a efektivitu činnosti městské částí ve snaze zvyšovat kvalitu života na Jižním Městě.

Veskrze lze říci, že hlavní oblasti, ve kterých lidé spatřují obtíže, se týkají bezpečnosti. Přibližně 52% občanů vnímá jako výrazný problém vandalismus a sprejerství, 33% dotázaných si stěžovalo na násilnou kriminalitu, 30% označilo za závažnou nebo zásadní kriminalitu mladistvých. Prodej drog a toxikomanie je znepokojujícím faktorem pro přibližně 27% obyvatel.

Velmi důležitým zjištěním je i fakt, že se celá jedna třetina dotázaných stala obětí trestného činu. Ve velké většině šlo především o krádeže a vykradení nebo poškození automobilů. Dotázaní také označili jako nejrizikovější místa v Praze 11 podchody, frekventované silnice a křižovatky, dále pak stanice metra a autobusů zejména v nočních hodinách, a rovněž lesopark.

Ovšem, jak zdůrazňuje starosta Dalibor Mlejnský, v obecné rovině nejsou tato čísla nijak alarmující. Občané Jižního Města vnímají problémy ve svém okolí v obdobné intenzitě a v podobných oblastech jako jinde v Praze nebo dalších městech republiky.

Jak snižovat, předcházet či eliminovat sociálně-patologické jevy na Jižním Městě? Zde lidé v přibližně 40 % preferovali intenzivnější hlídkování policie a vyšší počet policistů nebo strážníků. Okolo 60 % obyvatel se také domnívá, že neexistuje na Jižním Městě dostatek represivních organizací, jež by bránily těmto jevům, stejné procento postrádá instituce preventivní. Obyvatelé jsou si také vědomi, že samotná represe nestačí. Téměř čtvrtina dotazovaných považuje rodinu a výchovu, stejně tak jako práci s mládeží ve volném čase za prioritní prevenci proti společensky nebezpečnému chování.

Jižní Město je často označováno jako ghetto plné panelákových králikáren, šedivé, odříznuté od zbytku hlavního města, s ponurou atmosférou. Předsudky a klišé je jedna věc, a skutečnost druhá. Studie také ukázala, že 93% lidí je s bydlením v naší městské části spokojeno. A to i přes uvedené problémy, které jsou zde pociťovány. V kontrastu se zakořeněnými soudy vnímají obyvatelé Prahy 11 svou městskou část zcela opačně. Pouze 16% dotázaných uvažuje v budoucnu o vystěhování mimo Jižní Město.

Z výsledků studie vyšly další problémy obyvatel jako například tradiční nešvar měst, tedy znečišťování ulic a prostranství psy, uvedlo v negativních souvislostech bezmála 55% tázaných. Možnosti parkování a přílišnou hustoty dopravy záporně hodnotila přibližně polovina lidí žijících v Praze 11.

Přes 70% obyvatel by si přálo více kulturních a společenských akcí, bezmála stejný počet se pak domnívá, že nabídka aktivit pro volný čas dětí a mládeže je dostatečná. Lidé by v této souvislosti investovali především do výstavby vodního světa, do haly pro zimní sporty a zlepšení podmínek pro cyklistiku.

Zeleň, blízkost přírody a lesopark a s tím spojený klid a možnost oddechu a relaxace je oceňováno více než polovinou respondentů. Spokojenost vyjadřovali i s dopravní obslužností a občanskou vybaveností, kteréžto jsou pro každodenní chod města naprosto nezbytné. K tomu ještě přistupuje celkový optimismus, kdy si plných 45% lidí myslí, že se jimi označené problémy budou v budoucnu jen zlepšovat.

ikona souboruPrůzkum

31.10.2007 16:15:09 | přečteno 1886x | PaedDr. Josef Škvor

Navigace

 
load