Praha 11

Strážník Miroslav Žabka tuhle partu už zná. Slouží u městské policie od roku 1995.

„Jak se vám to stalo? Sundejte si tu čepici,“ říká muži, který má na levém spánku ve vlasech krev a z rozepnuté bundy mu vykukuje rozpitá dvoulitrová plastová lahev piva. Muži se moc nechce, tvrdí, že je v pořádku, že jenom zakopnul.

Červenou čapku ale přece jen nakonec neochotně sundavá. Žabka si navléká modré gumové rukavice a ránu prohlíží. Druhý člen hlídky, Dan Filák, ve tmavém podloubí na ránu baterkou přisvítí.

Žabka odchází k autu a telefonem volá centrálu záchranky. Informuje jaké má bezdomovec zranění, že ale není v ohrožení života. Vysílačkou pak potvrzuje všechny poznatky operačnímu Prahy 11.

Sanitka po chvíli přijíždí, protože její stanoviště je nedaleko v Markušově ulici. Zdravotníci zraněného prohlížejí, vedou do sanitky a za chvíli ho odvážejí na chirurgii do Thomayerovy nemocnice. Je 19:31 hodin, skupinka mužových společníků se vrávoravým krokem rozchází. Hlídka hlásí, že pokračuje v jízdě Jižním Městem.

Problém s parkováním u Top Hotelu

Před 20. hodinou povolává operační strážníky do Blažimské ulice k Top Hotelu Praha. Tady už pracuje jedna hlídka. Některý z místních obyvatel městskou policii upozornil na automobily, které parkují v zákazu zastavení. Většinou to jsou zřejmě diváci kickboxerského galavečera, kteří nechtěli nebo nestihli hledat místo na parkovišti hotelu.

Od křižovatky ulic Archivní a Blažimské tu stojí v zákazu zastavení 48 aut. Další dvě na chodníku. Zatímco strážníci vypisují lístky a fotografují auta, za plotem sousedního jabloňového sadu a třešňovky pobíhá zlatý bažant a dvojice srn.

Minutu před půl devátou odjíždí kolem komplexu budov archivu na další obhlídku Prahy 11. „Tentokrát je to v pořádku, ale občas nás sem volají, že jim tu lidé parkují ve vyznačeném nástupním prostoru hasičské techniky,“ připomíná zkušenosti z místa strážník Žabka.

Další trasa vede k parkovišti u polikliniky v Šustově ulici, kde je vše v pořádku. Po chvíli projíždějí ulicí Mírového hnutí na parkoviště u Benkovy ulice. Tady stojí v rohu osamocená červená skříňová dodávka. Strážník hlásí písmena a čísla z její značky operačnímu, který potvrzuje, že je s autem vše v pořádku, že není v databázi odcizených vozidel.

Chlapce zapoměla matka v obchodním centru

Ve 21:04 projíždí hlídka Majerského ulicí a do vysílačky dostává stručnou informaci.

„Ostraha Obchodního centra Chodov tam má ztraceného malého chlapce.“ Muž z dispečinku ostrahy strážníkům potvrzuje, že hocha tu mají asi půl hodiny a jeho jméno už vyhlásili rozhlasem. Nikdo se k ale němu nepřihlásil.

„Hrál jsem na playstationu fotbal,“ říká devítiletý chlapec, který si v rozrušení nevzpomene na datum svého narození. Strážníci ho uklidňují a otázkami se snaží dopídit toho, kde bydlí. „Byl jsem tu s mamkou, ale bydlím u babičky a dědy,“ potvrzuje, zatímco v ruce drží plakát s oblíbeným Mimoněm. Na sobě má jen tričko s krátkým rukávem, bundu nechal u matky.

Po téměř detektivním pátrání strážníci zjišťují, že prarodiče bydlí v Kosmické ulici. Na zvonek u dveří do domu nikdo nereaguje, proto zvoní na souseda, jehož jméno si chlapec pamatuje. Ten jim dává telefonní čísla na chlapcovu babičku a dědu. Ti ale telefon neberou.

„Oni už možná spí,“ uvažuje s trochu vyděšeným výrazem ztracené dítě. A tak znovu. Strážníci pokládají další otázky. Nakonec si chlapec vzpomíná na tety. Jedna bydlí v Polabí, druhá na Jižním Městě. „Je to, jak je to hřiště u hřbitova,“ tvrdí chlapec. Hřbitov je na Jižním Městě jediný, na Opatově.

Přesně ve 22. hodin se objevují obrysy paneláků na Opatově.

„Tady, je to támhle,“ ukazuje chlapec na blok domů v pozadí. Hlídka tak auto otáčí a jede do Křejpského ulice jinudy, protože ulice je jednosměrná. V ní je zrovna jeden z nejdelších blok domů na zdejším sídlišti. Jedenáct dvanáctipatrových paneláků vedle sebe. Zvonků tedy požehnaně a ve tmě vypadají všechny vchody téměř stejně. Hoch se naštěstí nestrefil jen o jeden. Po chvílí strážníci nacházejí i zvonek se jménem chlapcovy tety. Naštěstí byl označen dostatečně čitelnými písmeny.

Vyděšená žena přijíždí výtahem dolů a strážníci s ní a chlapcem jedou nahoru do bytu.

Ve 22:15 pak strážník Žabka operačnímu hlásí komu a kde chlapce předali. Z centrály ani od republikové policie nemají žádnou informaci, že by se přihlásila matka, která ho postrádá.

Strážníci pomáhají rozsvítit i pouliční lampy

Po delší jízdě Jižním Městem o hodinu později zajíždějí do Mikulovy ulice na parkoviště, kde ještě před několika lety stávala stará pošta. Tady nesvítí tři pouliční lampy.

„Čtyři, dva, čtyři, sedm, nula, šest,“ hlásí operačnímu číslo jedné z porouchaných lamp. „To pak předají Eltodu,“ dodává Žabka, jak s informací městská policie naloží.

Krátce před jednou v noci zajíždějí k podjezdu v Krejnické ulici, kde kontrolují ležení bezdomovců. „Ty také známe, jsou to dvojčata a třetí tu bývá s nimi,“ podotýká Filák. Bezdomovci roznáší po okolí letáky, aby měli na živobytí. Jeho nejdůležitější položkou ale bývá alkohol.

Ve dvě hodiny projíždějí strážníci opět parkovištěm v Mikulově ulici a lampy, které nefungovaly už svítí.

Krátce po čtvrt na čtyři Dan Filák oznamuje: „Tak jsme už najeli stovku kilometrů.“

Porouchaný autobus a bezdomovci pod mostem

Kolem čtvrt na pět následuje krátká kontrola baru ve Hviezdoslavově ulici a deset minut před pátou přijíždí ulicí Ryšaného, kde v protějším směru stojí osamocený a zhasnutý kloubový autobus. Filák okamžitě na křižovatce auto otáčí a jedou zjistit, kde je řidič. Ten stojí smutně za vozem.

„Čekám na odtahovku, praskla mi voda. Měl jsem poslední jízdu a už jsem měl jet do garáží na Klíčov,“ uklidňuje strážníky šofér noční 511. Hlídka popřeje dobrou noc a jede do Türkovy ulice, kde pod mostem občas přebývají bezdomovci.

Jsou téměř vzhůru - jednačtyřicetiletý muž s bílým potkanem a osmatřicetiletá žena se silným kašlem. Kousek dál leží pod dekou další muž. Při kontrole dokladů se strážníci opět spojují s operačním, jestli náhodou po některém z lidí není vyhlášeno pátrání.

„Doklady jsou v pořádku, tak se opatrujte,“ přeje jim Žabka na rozloučenou. Zatímco žena nahoře pod mostem ještě hluboce zakašle, hlídka nasedá do vyhřátého vozu, který stále ještě bliká modrým majáčkem.

Ve čtvrt na šest ráno mají najeto už 130 kilometrů.