Na obsah stránky

Jazyk:ENDE

Navigace

Bezpečnost

 
 

Organizace krizového řízení

Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace.

Základní přehled legislativy z oblasti krizového řízení:

  • Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR
  • zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému
  • zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon)
  • zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních při krizových situacích
  • Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů
    Definuje účast státu při zajišťování bezpečnosti republiky, seznamuje s vyhlašováním nouzového stavu, stavu ohrožení státu, a okrajově i válečného stavu, stručně informuje o bezpečnostní radě státu
  • Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
    Definuje integrovaný záchranný systém, mimořádné události, záchranné a likvidační práce, ochranu obyvatelstva, zařízení civilní ochrany, věcnou a osobní pomoc, specifikuje použití a složky systému, postavení a úkoly ústředních a územních orgánů, organizaci záchranných a likvidačních prací v místě zásahu, práva a povinnosti právnických, podnikajících fyzických osob a fyzických osob při mimořádných událostech
  • Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů
    Uvádí základní pojmy krizových opatření, definuje jako krizový stav stav nebezpečí, vyjmenovává krizové orgány jednotlivých stupňů, z hlediska pravomocí krizových orgánů popisuje povinnosti a práva za krizových stavů, dále práva a povinnosti právnických a fyzických osob, sankce při nesplnění povinností, řízení k náhradám výdajů, škod ad.
  • Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
    Zabývá se vymezením základních pojmů k hospodářským opatřením pro krizové stavy, působností orgánů v systému těchto opatření, charakterizuje tento systém v rovině nouzového hospodářství a hospodářské mobilizace, zmiňuje možnosti regulačních opatření, úkoly kontroly, sankce aj.

Orgány krizového řízení

  • Starosta v rámci plnění úkolů na úseku krizového řízení zřizuje bezpečnostní radu obce a jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací krizový štáb obce.

Bezpečnostní rada

  • Bezpečnostní rada městské části Praha 11 byla zřízena nařízením starosty městské části Praha 11 číslo 1/2001. Usnesením rady městské části Praha 11 číslo 1041/01 ze dne 4. 12. 2001 bylo zřízení bezpečnostní rady ke dni 5. 12. 2001 vzato na vědomí.
  • Podle § 9 Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 4 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění nařízení vlády č. 36/2003 tvoří Bezpečnostní radu obce starosta obce a další členové, které jmenuje starosta.
  • Bezpečnostní rada je koordinačním orgánem v přípravné a plánovací fázi. Jejím předsedou je starosta, který jmenuje členy rady obce. Bezpečnostní rada se skládá ze zástupců veřejné správy a zástupců jednotlivých složek IZS.
  • K zajištění připravenosti na řešení krizových situací zřizuje starosta jako svůj pracovní orgán krizový štáb.

Krizový štáb

  • Krizový štáb kraje je pracovním orgánem starosty k řešení krizových situací podle § 21 odst. 2 zákonač. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., k řešení krizových situací.
  • Základem Krizového štábu je Bezpečnostní rada, rozšířená o odborné pracovní skupiny pro zabezpečení činnosti štábu a koordinaci nasazovaných sil a dále o přizvané odborníky a složky z oblastí, kterých se krizová situace dotýká.
  • Krizový štáb svolává starosta operativně, zejména k projednání zásadních záležitostí týkajících se řešení krizové situace a k přijetí krizových opatření podle nastalé krizové situace, spojených s nezbytným omezením základních práv a svobod.

Obsah činnosti bezpečnostní rady určené obce

Bezpečnostní rada určené obce projednává:

  1. zajištění připravenosti správního obvodu určené obce na krizové situace včetně návrhů opatření,
  2. rozpracování úkolů krizového plánu kraje, uložených HZS kraje,
  3. roční zprávu o stavu prostředků pro varování osob ve správním obvodu určené obce a způsob zajištění náhradního varování,
  4. plán evakuace osob z ohroženého území správního obvodu určené obce,
  5. zprávu o činnosti a připravenosti složek integrovaného záchranného systému umístěných ve správním obvodu určené obce,
  6. návrh objemu finančních prostředků v rozpočtu určené obce, vyčleněných k zajištění přípravy na krizové situace ve správním obvodu určené obce,
  7. informaci o financování krizových opatření ve správním obvodu určené obce při vyhlášeném krizovém stavu v uplynulém rozpočtovém roce,
  8. způsob seznámení právnických a fyzických osob s charakterem možného ohrožení ve správním obvodu určené obce, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení,
  9. způsob shromažďování nezbytných údajů o osobách, které v době krizového stavu přechodně změní pobyt,
  10. zprávu o hodnocení krizové situace a přijatých opatřeních,
  11. vnější havarijní plán a podmínky nouzového přežití obyvatelstva.

Složení bezpečnostní rady určené obce

Bezpečnostní rada určené obce má nejvíce 8 členů a starosta určené obce jejími členy jmenuje vždy

  • místostarostu,
  • tajemníka obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena,
  • příslušníka Policie České republiky určeného policejním prezidentem nebo jím určeným služebním funkcionářem,
  • příslušníka hasičského záchranného sboru kraje určeného ředitelem hasičského záchranného sboru kraje nebo jím určeným služebním funkcionářem,
  • velitele sboru dobrovolných hasičů určené obce, je-li tento sbor zřízen, a
  • zaměstnance určené obce, jehož zároveň jmenuje tajemníkem bezpečnostní rady určené obce.

Obsah činnosti krizového štábu kraje a určené obce

(1) Krizový štáb kraje svolává hejtman a krizový štáb určené obce svolává starosta v případě, že:

  • je vyhlášen krizový stav pro celé území státu nebo pro jeho část patřící do působnosti orgánu krizového řízení,
  • je vyhlášen stav nebezpečí pro celé území patřící do působnosti orgánu krizového řízení nebo pro jeho část,
  • jej použije ke koordinaci záchranných a likvidačních prací,
  • je k tomu vyzván Ministerstvem vnitra při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací, nebo jde o úkol prováděný při cvičení.

(2) Krizový štáb kraje nebo určené obce je svoláván operativně, zejména k projednání zásadních záležitostí týkajících se řešení krizové situace a přijetí krizových opatření spojených s nezbytným omezením základních práv a svobod.

(3) Krizový štáb kraje posuzuje přiměřenost krizových opatření přijatých v určených obcích a navrhuje jejich pozastavení, změnu nebo zrušení. V případě závažných nedostatků v době krizového stavu doporučuje převedení plnění úkolů starosty na zmocněnce.

(4) Stálá pracovní skupina krizového štábu (§ 13 odst. 2), která při řešení krizové situace nebo při koordinaci záchranných a likvidačních prací jedná nepřetržitě:

  • analyzuje vývoj krizové situace nebo mimořádné události a dokumentuje postup řešení,
  • podává vedoucímu krizového štábu návrh na způsob řešení, postup při ochraně obyvatelstva a na vyhlášení, změnu nebo odvolání krizového stavu; využívá při tom zejména havarijní plán, vnější havarijní plány a krizový plán,
  • soustřeďuje informace o stavu sil a prostředků, vede celkový přehled jejich nasazení a
  • rozpracovává návrhy jejich využití,
  • organizuje spojení s krizovými štáby určených obcí, krajů a krizovým štábem Ministerstva vnitra,
  • zabezpečuje informování veřejnosti o přijatých opatřeních a postupu řešení krizové situace nebo mimořádné události,
  • připravuje technickou a informační podporu nasazeným silám a prostředkům, vede evidenci finančních výdajů a nákladů na opatření při krizové situaci nebo mimořádné události,
  • organizuje ochranu obyvatel postiženého území včetně zajištění zásobování a humanitární pomoci, a zabezpečuje ukládání a využívání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci a povinnosti poskytovat věcné prostředky.

Složení krizového štábu kraje a určené obce

(1) Členy krizového štábu kraje nebo obce jsou:

  • členové příslušné bezpečnostní rady
  • členové stálé pracovní skupiny krizového štábu.

(2) Členy stálé pracovní skupiny krizového štábu jsou

  • tajemník krizového štábu,
  • pracovníci krajského úřadu nebo obecního úřadu určené obce a
  • zástupci složek integrovaného záchranného systému 11) a odborníci s ohledem na druh řešené mimořádné události nebo krizové situace.

(3) Vedoucí krizového štábu rozhodne podle druhu krizové situace nebo mimořádné události o uvedení pracovní skupiny nebo její části do pohotovosti a o povolání osob uvedených v odstavci 2 písm. b) a c).

Krizový štáb je pracovním orgánem starosty obce. Starosta obce je zároveň vedoucím krizového štábu.

Základní organizační schéma krizového štábu stanoví vedoucí krizového štábu při jeho zřízení. Při úpravě organizace krizového štábu se vychází z místních podmínek, zejména specifickým rizikům a hrozbám v příslušném správním obvodu.

Organizace krizového štábu je definována ve zřizovacím dokumentu „Statutu krizového štábu“. Jednání krizového štábu se řídí jednacím řádem krizového štábu.

Základní složení krizového štábu obce je:

  • starosta obce,
  • členové bezpečnostní rady obce (místostarosta, tajemník obecního úřadu, příslušník PČR, příslušník HZS, velitel JSDH obce, zaměstnanec obce = tajemník bezpečnostní rady),
  • členové stálé pracovní skupina krizového štábu určené obce.
  • Dále může být součástí krizového štábu určené obce povodňová komise, nákazová komise atd. dle dané situace.

Stálá pracovní skupina krizového štábu

Stálá pracovní skupina krizového štábu, která při řešení krizové situace nebo při koordinaci záchranných a likvidačních prací jedná nepřetržitě:

  • analyzuje vývoj krizové situace nebo mimořádné události a dokumentuje postup řešení,
  • podává vedoucímu krizového štábu návrh na způsob řešení, postup při ochraně obyvatelstva a na vyhlášení (změnu, odvolání) krizového stavu (využívá přitom zejména havarijní plán, krizové plán a vnější havarijní plán),
  • soustřeďuje informace o stavu sil a prostředků, vede celkový přehled jejich nasazení a rozpracovává návrhy jejich využití,
  • organizuje spojení s krizovým štáby ostatních určených obcí, krajů a krizovým štábem Ministerstva vnitra,
  • zabezpečuje informování veřejnosti o přijatých opatřeních a postupu řešení krizové situace nebo mimořádné události,
  • připravuje technickou a informační podporu nasazeným silám a prostředků, vede evidenci finančních výdajů a nákladů na opatření při krizových situacích nebo mimořádné události,
  • organizuje ochranu obyvatelstva postiženého území včetně zajištění zásobování a humanitární pomoci a
  • zabezpečuje ukládání a využívání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci a povinnosti poskytovat věcné prostředky.

Činnost stálé pracovní skupiny je zajišťována ve směnách, proto je nutné zabezpečit dostatečný počet členů pro zajištění střídání při dlouhodobějších krizových situací nebo mimořádných událostech.

Organizační členění stálé pracovní skupiny a její konkrétní personální složení je definováno ve statutu a jednacím řádu krizového štábu.

Řídícími pracovníky stálé pracovní skupiny jsou:

  • tajemník krizového štábu,
  • vedoucí stálé pracovní skupiny a
  • vedoucí odborných skupin (stálá pracovní skupina může být členěna na jednotlivé odborné skupiny).

Při zasedání krizového štábu se ze stálé pracovní skupiny účastní jednání pouze vedoucí stálé pracovní skupiny (popř. zástupce).

Možné uspořádání stálé pracovní skupiny krizového štábu obce:

I. Krizový štáb je složen z předem stanovených stálých a odborných skupin, které zajišťují určitou část činností. V praxi je tento model označován jako „STANO“.

Náplň činnosti jednotlivých odborných skupin

Skupina Ochrana obyvatelstva:

  • seznámení se se situací a předběžnými opatřeními týkající se oblasti ochrany obyvatelstva,
  • rozhodování o posloupnosti plnění úkolů ochrany obyvatelstva (varování, evakuace, nouzové přežití obyvatelstva, dekontaminace osob a terénu,
  • podávání návrhů řešení situace vztahující se k problematice ochrany obyvatelstva,
  • organizování poskytování a přijímání humanitární pomoci,

Skupina Týl:

  • zajištění hospodářské a logistické problematiky,
  • koordinování požadavků na materiálně technické, finanční a dopravní zabezpečení provádění záchranných a likvidačních prací,
  • koordinování požadavků na materiálně technické, finanční a dopravní zabezpečení opatření k ochraně obyvatelstva,
  • koordinování požadavků na materiálně technické, finanční a dopravní zabezpečení správních úřadů,
  • vedení přehledu o disponibilních lidských, technických a materiálních zdrojích,
  • posuzování a vyžadování vnější pomoci,
  • zásobování nasazených sil a prostředků,
  • zajištění stravy pro členy krizového štábu,
  • vedení přehledu finančních výdajů a nákladů na řešení krizové situace,
  • využívání osobní a věcné pomoci právnických a fyzických osob,
  • využívání systému hospodářských opatření pro krizové stavy (HOPKS) pro řešení krizových situací,

Skupina Analýza:

  • provádění analýzy situace a prognózy dalšího vývoje,
  • tvoření návrhů krizových opatření,
  • vytváření, vedení a využívání mapových a grafických znázornění situace,
  • zajištění veřejného pořádku a součinnost s PČR,
  • zajištění monitoringu a průzkumu teritoria,

Skupina Nasazení:

  • soustřeďování informací o zásazích od operačního a informačního střediska IZS a velitelů zásahu,
  • vyhodnocování úspěšnosti a efektivnosti zásahů,
  • vedení přehledu o nasazených silách a prostředcích,
  • vedení přehledu o disponibilních lidských zdrojích, technických a materiálních prostředcích smluvně zajištěných,

Skupina Spojení:

  • ve spolupráci s tajemníkem krizového štábu připravit informace pro veřejnost,
  • připravovat a ve spolupráci s operačním a informačním střediskem IZS vyrozumívat orgány veřejné správy,
  • vedení časového průběhu práce krizového štábu,
  • sjednocovat požadavky na zabezpečení provozu telekomunikačních služeb a rádiového spojení,
  • organizovat krizové spojení pro danou situaci,
  • zabezpečovat provozuschopnost komunikačních prostředků,
  • příprava výpočetní techniky,
  • dokumentace přijatých zpráv a odeslaných rozhodnutí,
  • plnění funkce podatelny krizového štábu,

II. Krizový štáb je složen z jednotlivých členů, kteří zastupují složky IZS, úřady a organizace, skupiny se vytváří „ad hoc“ v návaznosti na charakter mimořádné události, nebo krizového stavu.

Svolání krizového štábu

Svolání krizového štábu se provádí na základě pokynu vedoucího krizového štábu určené obce (starosta, popř. jeho zástupce). Ten současně stanoví místo a čas úvodního zasedání krizového štábu.

Hrozí-li nebezpečí z prodlení může dát podnět ke svolání krizového štábu také řídící důstojník hasičského záchranného sboru kraje, který může také svolat stálou pracovní skupinu krizového štábu k okamžitému zahájení přípravy koordinace záchranných a likvidačních prací a řídí její činnost až do dalšího rozhodnutí starosty obce.

Krizový štáb svolává starosta určené obce zpravidla při:

  • když je vyhlášen krizový stav pro území patřící do působnosti určené obce,
  • když je vyhlášen stav nebezpečí pro celé území patřící do působnosti orgánu krizového řízení nebo pro jeho část,
  • využití krizového štábu ke koordinaci záchranných a likvidačních prací,
  • prováděných cvičení.

Krizový štáb je svolán operativně zejména k projednání základních záležitostí týkajících se řešení krizové situace a přijetí krizových opatření spojených s nezbytným omezením základních práv a svobod.

Důvody ke svolání krizového štábu:

  • hrozba vzniku krizové situace,
  • byl vyhlášen některý z krizových stavů na území spadajícím do správního obvodu obce,
  • svolání krizového štábu rozhodl nadřízený krizový štáb,
  • starosta obce s rozšířenou působností byl požádán o koordinaci záchranných a likvidačních prací a rozhodl se využít krizový štáb.

Svolání provádí operační a informační středisko IZS na základě:

  • ústního,
  • písemného,
  • telefonického (ověřeno zpětným voláním) pokynu.
  • Svolání není vhodné provádět formou SMS na mobilní telefon.

Svoláním se:

  • neprodleně povolá řídící pracovníky stálé pracovní skupiny, popř. podle pokynů vedoucího krizového štábu některé další osoby,
  • informuje členy příslušné bezpečnostní rady orgánu krizového řízení o aktivaci krizového štábu, čase a místě úvodní společné schůze krizového štábu a je-li vedoucím krizového štábu vyžadována jejich osobní účast na úvodní společné schůzi krizového štábu,
  • oznámí nadřízenému operačnímu a informačnímu středisku integrovaného záchranného systému svolání krizového štábu, přičemž za okamžik svolání krizového štábu se považuje zahájení úvodní společné schůze krizového štábu.

Zasedání krizového štábu

  • Zasedání krizového štábu probíhá na místě určeném při svolání krizového štábu určené obce.

Zasedání krizového štábu:

  1. Úvodní zasedání krizového štábu (zpravidla rozšířené zasedání krizového štábu) na úvodním zasedání se projednává zejména:
  • informace o vývoji situace,
  • informace o prognóze dalšího vývoje situace,
  • odborné hodnocení situace a návrh řešení,
  • hodnocení stavu připravenosti sil a prostředků k řešení situace,
  • hodnocení stavu připravenosti finančních zdrojů,
  • projednání nezbytných předběžných opatření,
  • příprava a projednání potřebných dokumentů,
  • projednání úkolů k realizaci opatření,
  • návrh na vyhlášení stavu nebezpečí,
  • povolání odborných specialistů,
  • projednání tiskové zprávy.
  1. Periodická zasedání krizového štábu (pro řešení vyvíjející se situace)

Na úvodním zasedání krizového štábu se rozhodne o další činnosti krizového štábu. Zpravidla je zahájena nepřetržitá činnost stálé pracovní skupiny krizového štábu. Je stanoveno obsazení stálé pracovní skupiny a systém střídání. Rozšířené zasedání krizového štábu může být jedenkrát denně ne v jiném stanoveném intervalu

  1. Nepřetržité zasedání stálé pracovní skupiny.

Stálá skupina krizového štábu zpravidla zajišťuje:

  • nepřetržitý monitoring vývoje situace,
  • vyhodnocování informací a odhad dalšího vývoje,
  • další úkoly plynoucí z reálné situace, nebo úkoly uložené na rozšířeném jednání krizového štábu,
  • informování nadřízených krizových štábů a krizových štábů okolních obcí,
  • poskytování informací sdělovacím prostředkům.


14.5.2015 12:58:15 | přečteno 4512x | Petr Krtička

Kalendář akcí >

Bytová komise
Kino klub Zahrada – Karel
Tradiční dušičkový průvod
Drum Circle s Petrem Šušorem
Komise pro strategické a územní plánování
Milionový údržbář
Komise pro seniory
Výbor pro územní rozvoj a životní prostředí
Přednáška pro seniory: „Prevence požárů v bytě“
Průdušky
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Nedělní pohádka pro děti: Bramborové království
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Přednáška pro seniory: „Prevence požárů v bytě“
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
KOMENTOVANÁ VYCHÁZKA pro seniory: Bílá Hora, jak ji ještě neznáte
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Kontrolní výbor
Komise pro správu majetku a podporu podnikání
Dopravní komise
TANEČNÍ O SPOLEČENSKÉ ODPOLEDNE pro seniory
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Finanční výbor
TURISTICKÁ PROCHÁZKA pro seniory: Přes Louštín do Krušovic
Přednáška v klubu seniorů Zdravá strava v seniorském věku
Jedenáctého na „Jedenáctce“
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
KOMENTOVANÁ VYCHÁZKA pro seniory: Po stopách protagonistů stavovského povstání u příležitosti 400. výročí jejich popravy
KOMENTOVANÁ VYCHÁZKA pro seniory: Bílá Hora, jak ji ještě neznáte
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
CYKLOJÍZDA seniorek a seniorů: OD MOSTU K MOSTU
Karel Kekéši: Opět spolu a jen pro vás
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Sociální a zdravotní komise
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Šansony na tvrzi
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Komise informatiky
Melodie pro každého
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
O Sněhurce a sedmi trpaslících
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Komise pro likvidaci majetku
Komise pro výchovu, vzdělávání a národnostní menšiny
Vzpomínka na Václava Vačkáře
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Bezpečnostní komise
Bylo nebylo – Toymachine
Michal Foltýn: Houslový recitál
Jan Budař a piáno
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Jazz klub Tvrz: Lucia Chugai trio
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Pruhované panenky – O třech neposlušných kůzlátkách
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Tajemství jabloně
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Mediální komise
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Finanční výbor
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Komise pro správu majetku a podporu podnikání
Komise pro seniory
Výbor pro územní rozvoj a životní prostředí
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
Klaunův Vánoční stromeček – Divadlo Bořivoj
Max Švabinský – Z kroměřížských parků do chodovské zahrady
 

Senior TAXI

Více

TV Expres

Více

Mobilní aplikace Praha 11 v mobilu

pohodlný přístup ke všem informací z webového portálu www.praha11.cz ve Vašem chytrém zařízení

Více

 

Důležité kontakty

Úřad městské části Praha 11
Ocelíkova 672/1
149 41 Praha 415

tel: 267 902 111

O-linka
800 104 300
obcanskalinka@praha11.cz

Úřední hodiny

Odbory: územního rozvoje, kancelář starosty, kancelář tajemníka, ekonomický, majetkoprávní, správy majetku

Aktuální úřední hodiny

Úřad MČ Praha 11 © 2003-2010  |  podatelna@praha11.cz  |  webmaster  |  prohlášení o přístupnostimapa webu  |  RSS | QSw| QSa
load