Praha 11

Ohlášení užívání veřejného prostranství je nutné vždy, jestliže zamýšlené užívání bude bránit obecnému užívání prostranství širokou veřejností.

Veřejné prostranství je prostor přístupný každému bez omezení a slouží obecnému užívání, a to bez ohledu na jeho vlastnictví.

K užívání komunikací k jiným účelům, než pro které jsou určeny (tj. ke zvláštnímu užívání, např. pro umístění prodejního stánku, restaurační zahrádky, či reklamního poutače) je třeba povolení příslušného silničního správního úřadu.

Každá fyzická nebo právnická osoba, která hodlá podnikat v zemědělství je povinna se zaregistrovat. Výjimku tvoří pouze fyzické osoby provozující drobné pěstitelské a chovatelské činnosti, anebo prodávající nezpracované rostlinné a živočišné výrobky.

Kácení stromů a keřů (dále jen dřevin) rostoucích mimo les se řídí podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) a vyhláškou č. 395/1992 Sb., kterou se provádí některá ustanovení tohoto zákona.

Žádost o povolení kácení dřevin se podává:
• v případě, že obvod kmene stromu ve výšce 130 cm nad zemí přesáhne 80 cm, nebo se jedná o souvislé keřové porosty nad 40 m2, a to vlastníkem či nájemcem nebo jiným oprávněným uživatelem, s výjimkou případů podléhajících oznámení o kácení dřevin.

Výsledkem řízení je vydání rozhodnutí o kácení dřevin, které se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu.

Orgán ochrany přírody má možnost ke kompenzaci ekologické újmy uložit přiměřenou náhradní výsadbu s následnou péčí do 5 let na pozemcích žadatele o kácení, nebo na pozemcích, které jsou v evidenci obce určené pro výsadbu, případně na pozemcích jiných se souhlasem dotčeného vlastníka pozemku.

Oznámení o kácení dřevin se podává písemně nejméně 15 dnů předem, a to z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav (např. strom se nachází v ochranném pásmu inženýrských sítí) a z důvodů zdravotních, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.

Kdy povolení kácení dřevin není potřeba
Vlastník, nájemce či jiný oprávněný uživatel pozemku nemusí žádat o povolení kácení stromu, pokud jeho obvod kmene měřený ve výši 130 cm nad zemí činí méně než 80 cm nebo o keře, jejichž plošná výměra činí méně než 40 m2.

K započetí užívání vodního díla je zapotřebí kolaudační souhlas. Výjimku tvoří domovní čističky odpadních vod a studny pro individuální zásobování domácností.

Rybářský lístek je povinen mít každý, kdo loví ryby v rybářském revíru. Tato povinnost vyplývá z ustanovení § 13 odst. 7 zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů, a § 10 vyhlášky č. 197/2004 Sb., k provedení zákona o rybářství, ve znění pozdějších předpisů.
Rybářský lístek se vydává pro celé území České republiky na dobu 10 let, 3 let nebo 1 roku ode dne jeho vydání.

Povolení k nakládání s vodami
Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, je třeba:
• jde-li o povrchové vody a nejde-li při tom o obecné nakládání s nimi, jedná se o:
o jejich odběr;
o jejich vzdouvání popřípadě akumulaci;
o využívání jejich energetického potenciálu;
o užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů za účelem podnikání;
o jiné nakládání s nimi.

• jde-li o podzemní vody, jedná se o:
o jejich odběr;
o jejich akumulaci;
o jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny;
o umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou;
o jiné nakládání s nimi.

• k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních.

Povolení vodního díla vydané příslušným vodoprávním úřadem jako speciálním stavebním úřadem je současně stavebním povolením. Vodoprávní úřad může povolení stavby vydat jen po předchozím souhlasu stavebního úřadu, příslušného k vydání územního rozhodnutí, v němž ověřuje dodržení podmínek územního rozhodnutí. Povolení vodoprávního úřadu je třeba i ke změně, změně užívání a odstranění vodního díla.

K odnětí půdy ze ZPF pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Souhlas je nezbytný k vydání rozhodnutí podle zvláštních předpisů s výjimkou případů uvedených v § 9 odst. 2 zákona ČNR č. 334/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Souhlas není třeba k odnětí zemědělské půdy pro stavby pro bydlení v zastavěném území obce a další případy vyjmenované v § 9 odst. 2 zákona ČNR č. 334/1992 Sb.

Žádost není třeba, má-li být odňata půda na pozemcích, které jsou:
• nezastavěnou plochou zastavěných stavebních pozemků;
• v zahrádkových osadách zájmových organizací, popř. jiných právnických osob;
• účelovými plochami u objektů a zařízení občanské vybavenosti nebo objektů a zařízení zdravotnických, kulturních, osvětových, církevních;
• v zastavěném území, jsou ve vlastnictví fyzické osoby a jejichž odnětí se má uskutečnit v zájmu této osoby pro výstavbu garáže, zahrádkářské chaty, rekreační chaty, drobné stavby (stavby s doplňkovou funkcí ke stavbě hlavní), stavby pro drobné pěstitelství nebo chovatelství a stavby vinného sklepa;
• určeny pro stavby bydlení v zastavěném území.

Pro umístění:
• signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, stožárů nadzemních vedení, vstupních šachet podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2;
• přečerpávacích stanic, vrtů, studní, stanic nadzemního a podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší 55 m2, větrných jam;
• k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení půdy do původního stavu.


Do zemědělského půdního fondu náleží např. orná půda, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a další plochy uvedené v § 1 citovaného zákona (i půda dočasně neobdělávaná).