Praha 11

Sedím večer u televize a sleduji sestřih starých filmových týdeníků. Odvysílané záběry jsou z rozmezí let čtyřicátých až sedmdesátých (minulého století). Mají jedno společné téma - sněhová nadílka. Společné ale mají také to, že se v nich vždy objevuje slovní spojení "sníh překvapil". Vždycky totiž přijde moc brzy nebo naopak pozdě, když už ho nikdo nečeká. Pokaždé je ho tolik, že trápí silničáře, motoristy i chodce a ti zase svorně nadávají na ty druhé, že nedělají dobře svoji práci, jsou netrpěliví nebo nezodpovědní … a navíc - každý rok padne nějaký ten rekord.

Ani letos tomu není jinak, jinak než tomu bylo před sedmdesáti, padesáti nebo dvaceti lety. Zkrátka je zima a sněží. Silničáři opět pracují, jak nejlépe umí, a městské části dělají také maximum. Mohl bych se zde znovu rozepisovat o tom, co už ve všech médiích bylo nesčetněkrát psáno, a to o nezáviděníhodné situaci všech městských částí, měst a vesnic po novelizaci tzv. chodníkového zákona a o navyšování investic Prahy 11 na zimní údržbu. Raději bych ale poděkoval všem, kteří v období kalamity pomáhali, a bylo vás opravdu hodně. Na tuto zimu budeme z mnoha důvodů možná ještě pár let vzpomínat, ale mnozí z nás hlavně v dobrém. Kdy naposledy jste mohli potkat tolik běžkařů v Milíčovském lese, kdy naposledy vydržela tak dlouho běžkařská stopa v Trojmezí? Můžeme s dětmi chodit bruslit, nejen v Centrálním parku se bobuje a sáňkuje … Zima prostě umí být i krásná a zábavná, ale někdy „nám mráz leze za nehty“. Někomu více, druhému méně. Je to jen o úhlu pohledu. Je to jako s tou sklenicí vody, kterou pesimista vidí už poloprázdnou a optimista ještě z půlky plnou.

Přeji vám hezký zbytek zimy.

Váš Dalibor Mlejnský, starosta