Praha 11

Působí velmi pohodově a přestože je v poslední době velmi vytížená, našla si čas i na příjemné povídání pro náš Klíč.

Paní Evo, jste oblíbená a velmi vytížená zpěvačka, prozraďte, co vás letos pracovně čeká, na co se nejvíc těšíte?
Myslela jsem si, že po těch bláznivých dvou letech, kdy jsem měla strašně moc práce, že už to letos povolí, ale zatím to na zvolnění moc nevypadá a přiznám se, že z toho mám docela radost. Když mi volali kvůli koncertům, tak jsem si říkala „asi si myslí, že než nám bába natáhne brka, tak si ji pozvem…“, ale ono to neustává a je to moc fajn. Teď skončily vánoční koncerty a já už žiju Vánočním galakoncertem, který budu mít 30. listopadu v divadle Hybernia. Už mám dojednané exkluzivní hosty: Vojtu Dyka, Matěje Rupperta, operního pěvce Milana Bürgera, jazzového zpěváka Lee Andrew Davisona, samozřejmě svoji kapelu a ještě Lokomotivu i s Petrem Vondráčkem, který to bude i celé moderovat. Na to se strašně těším, budou tam vynikající lidé, tak co si víc přát…?

Teď jste opravdu často v televizi, hlavně vás bylo vidět kolem toho výročí… Přes všechen ten kolotoč kolem vás působíte velmi vyrovnaně a v pohodě, jak to děláte?
Víte, když si člověk zažije hodně ošklivý moment, jako se mi to stalo před pár lety, kdy se octnete doslova na hraně života a smrti, pak veškeré nepříjemné záležitosti jsou naprosté prkotiny. Takže se snažím nenechat se absolutně ničím vytáčet, být v klidu a pohodě. A když mám k tomu tak skvělé zázemí, jaké mi dokáže vytvořit Honza… Zkrátka, hlavně aby pánbu zdraví dal. Nějaké pomluvy, rozepře… vím, že je to nepříjemné, když vám někdo v showbyznysu hází klacky pod nohy, ale slušný člověk to neudělá a ten blb vám může být ukradený.

Čeká vás i něco zajímavého v zahraničí?
Připravujeme pravděpodobně už poslední turné po USA, které nám loni nevyšlo kvůli mému přílišnému vytížení. Tak nám to snad letos vyjde! No a ještě bych chtěla co nejdříve dokončit i nové CD. Mám nádherné texty od Pepíka Fouska a přestože je to od jednoho autora, tak písničky jsou velmi barevné a pestré. Je to swing, blues, rocková balada, popík… prostě od každého něco a hlavně všechno, co miluji a ráda zpívám. Ještě dořešujeme sponzory, tak uvidíme, jestli se to povede už letos.

Zmínila jste manžela Honzu, vy jste spolu dlouho a to je v showbyznysu dost neobvyklé. Jak se vám to povedlo?
V listopadu už jsme oslavili 26 let! Klape nám to, musím to zaklepat…, nehádáme se, fakt nikdy! Není k tomu důvod. Honza je natolik chytrý, že ví, že to nemá cenu. Já jsem lev, on blíženec. Blíženec je tvárný a Honza přesně víc, kdy se má jak nechat vytvarovat. Já ale vždycky říkám, že jsem vlídný diktátor. Máme se fajn a jsem za to moc ráda. Naši domácnost ještě osvěžuje kocour, který je též naprosto pohodový…

Ano, jste známá kočkomilka a již brzy opět usednete do VIP poroty na Miss kočka, která se koná tady u nás v Praze 11. Čím vás právě kočky oslovují a přitahují?
Je v nich určitá noblesa, nedají se zkrotit a nejsou to takoví otroci, jako pejsci. Psa páníček nakopne, a on mu ještě z vděčnosti olízne ruku, místo, aby ho pořádně rafnul. Kdežto kočka, když se jí něco znelíbí, tak se urazí a odkráčí, a vy musíte jít za ní a prosit o odpuštění. Prozradím vám, jaké máme za ta léta soužití s kocourem rituály. Tak třeba, vrátím se v noci ze zájezdu a hluboce se mýlíte, kdo si myslíte, že se odlíčím a jdu spát. Napřed vyndám věci z tašky, kocour do ní skočí, schová se tam, dělá neviditelného a já lezu po čtyřech a volám „lidičky pomozte, nám se ztratil kocourek, kdepak je?“. Dám do tašky ruku a on mě po ní sekne - bez drápků, jen tak laškovně. Následně vyndám obsah z pytle na šaty, dám ho na zem a vše se opakuje - kocour je opět „neviditelný“ v pytli a já ho jako hledám… Tohle musí vždy proběhnout! Celý rituál nám zabere tak ¾ hodiny, teprve pak si můžu dovolit sklidit šaty, věci, jít se odlíčit, vykoupat a konečně spát.

Ještě k té vaší roli porotkyně na Miss kočka, jak vlastně ty krasavice hodnotíte, co je pro vás nejdůležitější?
Koukám se kočce na oči, jaký má pohled, na tvar tlamičky a jakou má srst. Moji favorité jsou briťáci, někteří se tváří jako medvídci... Kočky ze mě určitě cítí, že je mám ráda, tak se ke mně docela mají, ráda si je pohladím a pochovám.

Děkujeme za milé povídání a už se moc těšíme na další setkání s paní Evou Pilarovou - třeba právě na akci Miss kočka, která se koná 19. března v KC Zahrada.

Dana Foučková