Praha 11

K tomuto vykřičenému názvu mne inspirovaly panoramatické fotografie ze dna nádrže poblíž výpusti. Odkazy ke stáhnutí panoramatických fotografií najde čtenář někde v článku.

U konce jsou všechny spory, odvolání a další problémy vzniklé při vyhlášení výběrového řízení na úpravu a odbahnění dna přehrady.

Dne 27. 4. 2011 se poprvé koplo, tedy vlastně hráblo do dna nádrže. Podle plánu by se mělo hrabat do 10. září, kdy by se mělo vyhrabat 57 tisíc tun bahna v horní části nádrže a 140 tisíc tun v dolní části. Předpokladem je, že se nebude muset hrábnout několik dalších desetiletí (neboť bude nahrabáno, chtělo by se dodat).

Hrabat budou speciální bagry firmy Caterpillar se zvláště širokými pásy (1, 4 m) a tím i menším tlakem na podloží, což je zejména při hrabání v bahně určitě důležité. Některá místa v nádrži jsou totiž velmi zrádná, jsou tam bahnité jámy a při zkouškách se prý "podařilo" jeden bagr potopit do 2 metrů. Je proto jasné, že hrabání nemohou provádět žádní nováčci, jak zdůraznil zástupce sdružení 3 firem, které práce provádějí.

Budou muset shrabat bahno do výšky až 2,7 metru, což je největší změřená výška nánosu, odborně sedimentu, kterého je v přehradní nádrži celkem 197 000 m³. Oproti původním předpokladům se bude zřejmě hrabat v dolní a horní části nádrže současně.

Na slavnostní zahajovací akci byl m. j. přítomen za Magistrát hl. města Prahy 1. náměstek primátora Karel Březina, který si vyzkoušel i pobyt v jednom z Caterpillarů (viz foto) a za městskou část Praha 11 místostarostka ing. Štampachová. Za HLMP problematiku přítomným novinářům dále objasňovali ing. Frantík z Odboru ochrany prostředí a ing. Karel Plucar, ředitel firmy Pas Plus s.r.o., realizátor všech prací.

Od dvou posledně jmenovaných pánů jsem se dále dozvěděl, že např. již v roce 2003 byla v horní části přehrady postavena "neviditelná" hráz (pod vodou), která zabraňuje zanášení vlastní nádrže. Stačí pak vybagrovat jen tento malý kousek horní části přehrady. Řekl bych, docela chytrý nápad.

Dále se řešil problém s "černými" znečišťovateli výše v povodí Botiče. Jeho povodí totiž činí 100 km² a to především na území Středočeského kraje. Zde byla nalezena řada, zejména "černých", znečišťovatelů, kteří neoprávněně vypouštěli bůhví co do Botiče a následně do přehrady. Všechny tyto případy (na které se přišlo), se řeší. Je proto určitě dobré, že k takovým velkým akcím dochází, najde se pak čas řešit i menší, ale přesto důležité, problémy.

Součástí prací bude i vytvoření dvou umělých ostrůvků na horním konci nádrže. Jeden travnatý a druhý pokrytý oblázky. Budou tvořit bezpečné místo pro hnízdění ptáků.