Praha 11

Nejstarší a zřejmě také nejúčinnější program boje se sprejerstvím má městská část (MČ) Praha 6. „Přišli jsme s ním již v roce 2000 a nechali jsme se při tom inspirovat americkým Chicagem. To patří k městům, která jsou v USA graffiti postižena nejvíce. V rámci Prahy na tom byla Praha 6 podobně - před deseti lety bylo nějak pomalováno na 35 procent domů v naší MČ, dnes jsou to pouhá tři procenta,“ říká mluvčí Prahy 6 Martin Šálek.

Jádrem programu je používání tzv. antinátěrů, které umožňují poměrně snadné odstraňování sprejerských malůvek. „A musí se jednat rychle, čím dříve, tím lépe. Když sprejer stvoří své dílo přes noc a druhý den odpoledne jej již na svém místě neuvidí, je zklamán. Proto jej zopakuje a možná přijde i potřetí, ale to už bude určitě naposledy. To trojí malování ho totiž může stát i víc než 5 000 korun a přitom výsledek, který mu hlavně poskytuje uspokojení, vlastně na denním světle ani neuvidí,“ popisuje Šálek denní praxi MČ. „Je to trochu cynické, ale prostě ze ,šestky´ odešli někam jinam,“ dodává mluvčí.

Na osvětu, kterou na „šestce“ téměř vzdali, sázejí zatím na „desítce“. Tzv.writerům totiž radnice nabízí alternativu. „Snažíme se stále nacházet nové legální plochy, kde by se tito většinou mladí lidé mohli realizovat,“ říká starosta Vladislav Lipovský. Legální plocha je nyní například u Vršovického nádraží či u gymnázia v Přípotoční ulici. Na konci školního roku uspořádala radnice speciální All-Star Graffiti Jam, kdy na legální mobilní plochy ve sportovním a rekreačním areálu Gutovka kreslili legendy české graffiti scény.

Lipovský ovšem přiznává, že radnice již vydala na odstraňování graffiti dva miliony korun, a to jen na nejvíce postižených městských domech „Odstranění všech škod z obecního majetku by nás stálo v tuto chvíli více než pět miliónů,“ dodává. Radnice nyní připravuje zvláštní fond tak, aby na příspěvek na odstraňování následků graffiti a tagů (nápisů) dosáhli i soukromí majitelé nemovitostí. Vedení MČ uvažuje i o motivování policistů a strážníků, kteří autory nelegálních a pro město nákladných „malůvek“ dopadnou. Údaje o dopadených pachatelích předává postiženým majitelům, kteří po autorech mohou vymáhat náhradu škody.

Na metodu antinátěrů se spoléhá i radnice Prahy 11. Sice nabídla sprejerům k pomalování volné plochy, ale s velkým zájmem se to nesetkalo. „Když sprejeři nemohou vidět svůj výtvor na nějakém pro ně zajímavém místě, ztrácejí zájem,“ říká zástupkyně starosty Eva Štampachová. „Posilujeme hlídky městské policie a i svoje vlastní. Vyzýváme občany, aby nás informovali, pokud se s nějakým takovým jednáním setkají a ihned jej nahlásili.“ Podle Štampachové se hlášení nových „malůvek“ věnují i tzv. domovníci, kteří mají na starost vždy několik domovních bloků a hlásí o nich všechny zpozorované závady. I na „jedenáctce“ se náklady na výplody sprejerů pohybují v milionech korun.

Specifickou formu pro odstraňování graffiti zvolila Praha 4. „Vypsali jsme zatím dvě kola grantů, do nichž se mohou přihlásit i majitelé domů s jinými než obecními byty. Do prvního kola se přihlásilo relativně málo zájemců, a proto jsme právě v těchto dnech vypsali druhé kolo. Granty se týkají i družstev vlastníků bytů - zatím se přihlásili čtyři,“ řekl starosta Pavel Horálek. Podle něj se loni na odstraňování graffiti a antinátěry vydalo půl milionu korun, šlo zejména o budovy škol. „Letos předpokládáme už asi 2,5 milionu korun,“ dodal Horálek. Podle něj je účinnou formou hlášení aktivit sprejerů speciální linka, na níž mohou občané hlásit nález nových graffiti formu MMS."