Praha 11

„Naše městská část je od devadesátých let nedostavěná a vyzývá k obdobné zástavbě,“ odpovídá na otázku, zda je takový projekt pro Háje vhodný, mluvčí Prahy 11 Andrea Wolfová. Podle developera má komplex administrativních, komerčních a obytných budov ambice vytvořit z Hájů přirozené centrum Jižního Města. „V minulosti se řešila pouze bytová zástavba, ale občanská vybavenost je stále nedořešená. Taková stavba může nabídnout kulturně společenské vyžití a třeba také bazén, který v osmdesátitisícovém obvodu stále chybí,“ vysvětluje dále Wolfová. Podle ní je ale mrakodrap zatím ve formě projektu a městská část do věci nemůže nijak zasahovat.

To ale působí rozpaky vzhledem k faktu, že developer na svém webu umístil harmonogram prací.

„Není to nic zvláštního, jde o snahu informovat veřejnost o našich stavebních záměrech. Harmonogram je předpoklad do budoucnosti a může se změnit,“ argumentuje zástupkyně investora Natálie Sedláčková ze společnosti Heliko. Ta počítá s dostavbou do roku 2015. Jenže v nedávné minulosti podobný záměr o několik desítek metrů dál ztroskotal. Na místě chátrajícího objektu Galaxie odsouhlasilo před čtyřmi lety zastupitelstvo výstavbu obřího věžáku Poutník. Mrakodrap měl zástavbě Jižního Města vévodit s výškou 115 metrů. Na nátlak obyvatel nakonec z projektu sešlo. ...

Sdružení Arnika se také dlouhodobě staví proti realizaci výškových staveb na území hlavního města. „Zdá se, že magistrát pochopil tlak veřejnosti a koncept nového územního plánu počítá s výškovou regulací,“ říká Zora Kasiková, mluvčí ekologického sdružení. Ale jedním dechem dodává: „Bohužel plán obsahuje vyčleněná území, kupříkladu Pankrác. Tím považujeme chování magistrátu za víc populistické než účelové.“ Kritikům mrakodrapů nejvíce vadí narušení historického panoramatu Prahy. Plánovaná výstavba věžáků na Pankráci již před časem znepokojila UNESCO, to doporučilo maximální výšku budov v ochranném pásmu městské památkové rezervace na 70 metrů. Jižní Město je ale se svými panelovými domy a chátrajícími betonovými zákoutími trochu jiný případ. „Podívejte se na stanice metra v naší městské části, jsou to jen díry v zemi a kolem není v podstatě nic. Jako příklad mohu uvést Roztyly. To se musí v rámci rozvoje Jižního Města měnit,“ říká mluvčí Wolfová.

Jednou z variant je podle ní i projekt Porto Háje. Naproti tomu i starosta Dalibor Mlejnský uznává, že je navržená stavba „svým způsobem ohromující a šokující.“ Proto se dá očekávat nesouhlas konzervativních občanů s výstavbou. Ačkoliv prý na radnici žádné negativní ohlasy doposud nezaznamenali, vyzval starosta investora, aby projednal svůj záměr s veřejností. „Mohlo by jít i o určitou formu referenda, názor našich obyvatel je prioritní,“ připouští Andrea Wolfová. „Další komplikací ve snaze změnit ráz konečné stanice metra a jejího okolí spočívá v množství majitelů pozemku, jejichž názor se nikdy nedařilo sjednotit,“ doplňuje Wolfová.

O tom ale mluví i zástupkyně developera Sedláčková: „Jednání o výkupu pozemků probíhají úspěšně, zdárného konce se můžeme dopracovat ještě v průběhu tohoto roku.“ A odpůrci mrakodrapů? „Pro nás je výstrahou například kauza Drážďan, které byly pro nevhodné architektonické zásahy vyčleněny z chráněných památkových zón UNESCO,“ říká za Arniku Zora Kasiková. „Proti záměrům výškových budov na území Prahy budeme vystupovat i nadále, byť je to na okraji města,“ uzavírá.

A co na to obyvatelé? „Já pro žádnou zástavbu nejsem. Už teď tu člověk nemůže zaparkovat. Co teprve když se tu postaví ještě další kolos,“ říká František Permedla.
To Jana Zvolánková má úplně jiný názor. „Pokud by tu byl bazén, tak proč ne. Aspoň by byly Háje něčím zvláštní a třeba by se sem jezdili na nejvyšší stavbu dívat i z jiných měst. Sama si ale nedokážu představit, kdo by si tu drahé bydlení koupil. Přece jen Jižní Město není lokalita, po které lidi touží, a byty by asi byly pěkně drahé, řekla Deníku.