Praha 11

Ve světě se koná už počtvrté s cílem přispět ke snížení energetické spotřeby, upozornit na nutnost ochrany životního prostředí a bojovat proti změnám klimatu. Globální akci zahájila v 10:30 SEČ Austrálie, následovaly četné asijské státy.

V Sydney se ponořily do tmy slavná Opera a most, z něhož zazněly sirény jako signál k začátku akce. Na výzvu reagovaly i tisíce domácností, které rovněž zhasly světla. Ještě předtím vypnulo své generátory malé novozélandské souostroví Chathamské ostrovy a ponechalo svítit jen dvanáct veřejných světel.

Akce se postupně přelila do Asie. V Pekingu zhasl olympijský stadion přezdívaný Ptačí hnízdo i Zakázané město. Právě Čína s její prudce rostoucí ekonomikou si vysloužila titul největšího znečišťovatele planety.

V Japonsku se dnes kromě budovy památníku míru v Hirošimě potemnění zúčastnily průmyslové firmy Sony, Sharp a Asahi. Stovka studentů tu místo toho zapálila svíčky a aplaudovala, když umělé osvětlení zhaslo. Na Tchaj-wanu zhasl 509 metrů vysoký mrakodrap Tchaj-pej 101, který je druhý nejvyšší na světě.

Jen v thajské metropoli Bangkok byla akce přerušena z bezpečnostních důvodů, neboť ve městě pokračují demonstrace desetitisíců lidí požadujících odstoupení premiéra.

Podle organizátorů by se k akci mělo připojit 126 zemí oproti 88, jež se jí zúčastnily loni. Hnutí se zrodilo v roce 2007 v Sydney, kde přes dva miliony lidí zhasly i světlo ve svých domovech, aby během černé hodinky upozornily veřejnost na nehospodárnost ve spotřebě elektřiny a na znečišťování životního prostředí.

Akce organizovaná z popudu Světového fondu na ochranu přírody (WWF) dosáhla skutečně světový rozměr v roce 2008. Dnes se předpokládá, že zhasnou světla v mnoha budovách po celém světě, vždy ve 20:30 místního času. Připojí se i nadnárodní firmy, jako jsou Google, Coca Cola, Hilton, McDonalds, Canon a IKEA.

Do tmy se mají ponořit další známé stavby a budovy - pyramidy v Egyptě, fontána di Trevi v Římě, šikmá věž v Pise a Eiffelova věž v Paříži. V Londýně to pak bude mimo jiné parlament, v Rio de Janeiru známá socha Krista.

Ve Spojených státech se na Hodině Země bude podílet národní památník v Jižní Dakotě, kde jsou ve skále vytesány podoby čtyř významných amerických prezidentů, mrakodrap Empire State Building v New Yorku a most Golden Gate (Zlatá brána) v San Francisku. Štafeta symbolického zhasínání osvětlení se dostane i do Dubaje, kde se do tmy ponoří nejvyšší budova světa Burdž Chalífa.

Letos poprvé se k Hodině Země připojí i Česká republika. V Praze se sice zapojí jen městská část Praha 11, ale v Brně zhasne osvětlení na hradu Špilberk a obelisku v Denisových sadech. Dále se chtějí podle Ekologického institutu Veronica (http://www.veronica.cz/?id=450) zapojit mimo jiné Jičín, Poděbrady, Říčany, Česká Lípa, Telč, Třeboň, Ústí nad Labem, Děčín či Přibyslav. Osvětlení údajně vypnou také některé firmy.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun v pátek řekl, že tato akce je varováním a zároveň světlem naděje. "Klimatické změny jsou předmětem znepokojení každého z nás. Řešení je v našich rukou a jsou připravena, aby je lidé, společnosti i vlády ve světě aplikovali," řekl.

Dnešní celosvětová akce Hodina Země má kromě nadšených stoupenců i odpůrce, kteří ji odsuzují jako zbytečný krok poplatný celosvětové módě. Například dánský vědec Björn Lomborg tvrdí, že svíčky, jimiž účastníci akce zpravidla danou hodinu svítí, vyprodukují nejméně tolik skleníkového plynu jako elektrárny vyrábějící hodinu elektrický proud pro žárovky.

Hodina Země se konala poprvé v roce 2007 v Austrálii, o rok později už se do ní zapojilo na 400 měst ve 35 zemích. Loni už to bylo téměř 4000 měst v 88 zemích. Kromě nich na hodinu zhaslo světla také přes 370 význačných monumentů ve světě.