Praha 11

Hrad vznikl z vůle proslulého krále Václava IV. z dynastie Lucemburků. Roku 1407 získal zadlužené kunratické panství, v němž ho zejména lákal lesní komplex, vhodný jako lovecký revír. Hrad vyrostl na nejzápadnějším konci Hřebene, protáhlého hřbetu. Ten začíná vlastně až u Hostivařské přehrady a prochází celým Jižním Městem. Napříč úzkou šíjí před vlastním ostrohem byl roku 1411 v břidlici vylámán mohutný příkop. Za ním rychle vyrůstal hrad o půdorysu nepravidelného pětiúhelníku. Delší osa objektu dosahovala 70 m. Palác o rozměrech 23 x 8,5 metru přiléhal k vnitřní bráně s průjezdem ve štíhlé věži. Kolem nádvoří existovaly další budovy a hradby. Na nejvyšším místě terénu při východní hradbě se pravděpodobně tyčila druhá obytná budova. Nad příkopem, proti mostu a táhlému hřbetu vrchu, stálo masivní věžovité nároží, zřejmě v sousedství první brány. Bezpečnost hradu zvyšovaly i příkré stráně, parkán na nich a rybníky, zřízené v údolí kolem ostrohu na Kunratickém potoce.

Názory na charakter hradního objektu se liší. Podle D. Menclové šlo o přepychovou středověkou "lesní vilu". T. Durdík však hovoří o posledním vývojovém článku dobře zajištěných dobových pevností. O kvalitní výbavě stavby, sloužící k četným pobytům uměnímilovného krále, však nepochybuje nikdo. Předkládaná podoba Nového hradu v době jeho slávy vychází ze zjištěného půdorysu (viz T. Durdík 1984) a realitě se blíží podstatně víc než dosavadní starší kresby v časových publikacích.

Také ohledně předhradí se názory rozcházejí. A. Sedláček (1927) a D. Menclová (1972) se domnívali, že před hradem existovalo předhradí, chráněné příkopem a valem. Z. Drobná, která v těch místech prováděla po polovině 20. století archeologický výzkum, ozančila vše jedině za pozůstatky husitského obléhacího tábora. Má oporu v textu dobové kroniky. Přesto existují nepřímé náznaky, že část opevnění mohla vzniknout dříve.Husitské obléhání v roce 1421 přivodilo zničení hradu.

Jiří Bartoň